Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.
Po pátečním jednání Zelenskyj-Trump je situace kolem výsledků ukončení války nejistější než před týdnem. Zatímco polský premiér Donald Tusk a šéf Severoatlantické Aliance (NATO) Mark Rutte vyzvali podle televize BBC Zelenského, aby napravil vztah s Trumpem, což podle expertů a dalších pozorovatelů stále možné je (a podle deníku Forum 24 očekává Trump za tímto účelem Zelenského veřejnou omluvu), americký prezident podle serveru The Kyiv Independent zvažuje zastavení veškeré vojenské pomoci Ukrajině. Dohoda o nerostných surovinách už ho podle něj nezajímá. Ukrajina je však to jediné, co drží ruskou armádu dál od svobodného, demokratického světa.
Evropa se musí probudit
Bez ohledu na to, zda dokáže Zelenskyj napravit vztah s Trumpem, nebo nikoli, jsou události z posledních týdnů pro Evropu budíčkem. Musí začít zbrojit. Válka s Ruskem by ji totiž podle The Kyiv Independent vyšla mnohem dráž než financování posílení schopností odstrašování Ruska, hladového po postsovětských státech.
Rearming Europe is an investment — because deterrence is cheaper than war, writes former European Commission official Philippe Legrain in his op-ed.https://t.co/UGarDFQOUT
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) February 20, 2025
Evropská ekonomika je silnější než ta ruská. Potřeba vyšších výdajů však přichází nevhod. Řada členských států Evropské unie (EU) se od pandemie a začátku války na Ukrajině ocitla v ekonomických problémech a čelí zbrzděnému hospodářskému růstu, zatímco ruská ekonomika přešla na válečný model fungování. Podle serveru Politico Mezinárodní institut pro strategická studia uvedl, že loni byly ruské vojenské výdaje očištěné o kupní sílu vyšší než ty evropské – 464 miliard dolarů vs. 457 miliard dolarů.
Státy EU zvyšují výdaje na obranu od začátku konfliktu, výsledná čísla jsou však zatím až na výjimky nedostatečná. Trump chce, aby členové NATO dávali alespoň 5 procent svého HDP na obranu. Řada zemí je ráda, že vůbec dá 2 procenta. Nejvíce na obranu dává Polsko (4,12 procent), Estonsko (3,43 procent), Lotyšsko (3,15 procent), Litva (2,85 procent), Finsko (2,41 procent) a Dánsko (2,37 procent). USA na obranu dávají 3,38 procent a mezi Washingtonem a Moskvou proběhlo jednání o oboustranném snižování rozpočtů na obranu.
Kde vzít více peněz na obranu? Evropské ekonomiky jsou vyčerpané, zvyšování dání nebo snižování výdajů ve školství, zdravotnictví, sociálních službách a dalších sektorech by bylo nepopulární a mohlo by posílit populistické strany (které by odmítaly dávat výdaje na obranu a ohrozily by tak bezpečnost Evropy). Situace může vypadat černě a ano – je to výzva i podle The Kyiv Independent. Nejde však o neřešitelnou situaci. Přestože nepopulární opatření se mohou časem ukázat jako nezbytná, prozatím se EU může spoléhat na půjčky. Půjčky jsou rovněž výzvou kvůli již tak vysokým vládním dluhům, fiskálním pravidlům EU a domácím politickým omezením. I v tomto případě však existují řešení.
Tři cesty k posílení investic do obrany
Prvním je vyloučení investic do obrany z fiskálních pravidel bloku, jež obecně omezují vládní půjčky na 3 procenta HDP. V tomto ohledu už chystá EU potřebné kroky. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen podle serveru Defence Blog oznámila v rámci příprav na masivní obrannou iniciativu uvolnění fiskálních pravidel, které umožní navýšení půjček v oblasti obrany všem členským státům. Umožnilo by to investovat do evropské obrany až 160 miliard eur (bezmála čtyři biliony korun).
S druhou možností přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Navrhnul přesměrovat do obrany desítky miliard eur z fondu obnovy od doby pandemie. Zádrhel je ovšem v tom, že by tohle řešení mohly zablokovat státy, které jdou na ruku Rusku (Maďarsko, Slovensko). Obejít vzpurné členy EU však lze vytvořením „koalice ochotných“ s vlastním nástrojem odděleným od EU, jehož prostřednictvím by mohla vydávat dluhopisy kryté zárukami zúčastněných vlád. Umožnilo by to navíc účast partnerů mimo blok, jako je Norsko nebo Spojené království – obě země jsou v kolektivním obranném úsilí nepostradatelné.
Třetí možností je rozšířit rozsah půjček Evropské investiční banky (EIB). Ta zatím může financovat jen projekty dvojího užití (civilní, ale použitelné i v obraně) – třeba drony a satelity. Některé členské státy EU však nedávno navrhly, aby mohla nově financovat čistě vojenské projekty – investice do výroby tanků, munice a další. Předsedkyně EK skutečně oznámila plán na rozšíření investičního působení EIB do čistě vojenských projektů. Umožní to přitáhnout více financí (i od soukromých bank) do obrany.
EU také vytvoří nástroj pro společné výdaje na obranu. Prostředky budou použity na investice do klíčových zbrojních programů, jako jsou integrované systémy protivzdušné obrany, systémy pro přesné údery na velkou vzdálenost, rakety, drony a umělá inteligence (AI), která je pro armády v dnešní době už nepostradatelná.
Novou strategii obrany EU oznámí 19. března v Bruselu komisař pro obranu Andrius Kubilius a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Probírat se bude také možnost již zmíněného přesměrování finančních zdrojů z fondu na obnovu po pandemii.
Rusko je ekonomicky slabý protivník
Vyšší výdaje na obranu podpoří zbrojaře a mohou spolu s bezpečností zvýšit i hospodářský růst celého bloku. Nůžky mezi EU a Ruskem se tak mohou rozevřít ještě více. V posledních měsících se objevuje stále více zpráv o problémech ruské ekonomiky, které přetrvají i po skončení války a uvolnění amerických sankcí. Ekonomové a analytici se shodují, že ruské ekonomice hrozí kolaps, protože postavit hospodářství výhradně na výdajích do obrany není udržitelnou strategií.
Rusko také čelí hrozbě demografické krize. Ta způsobuje nedostatek pracovních sil, ale zkomplikuje i poválečnou obnovu ruské armády.
Bývalý guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko podle deníku Express upozornil, že obranný průmysl negeneruje dostatečnou přidanou hodnotu a nebude mít na ruskou ekonomiku dlouhodobě pozitivní vliv.
„V Rusku v posledních dvou letech roste HDP stabilním tempem, ale příjmy domácností klesají. Jedná se o klasický případ vysoce regulované ekonomiky, kde růst HDP není tažen tržními faktory, ale spíše přerozdělováním (omezených) státních financí,“ vysvětlil Ševčenko. „Z pohledu rakouské ekonomické školy, jak jej představil Friedrich Hayek, je Rusko momentálně v klasickém stavu hospodářské distorze. Úřady se snaží zajistit hospodářský růst ručně, prostřednictvím přímého státního financování konkrétních odvětví a regulace finančních trhů. Taková umělá prosperita, jak ji popsal Hayek, nevyhnutelně povede k hospodářskému kolapsu,“ dodal Ševčenko. Hospodářský kolaps se odrazí také na schopnosti Ruska investovat do armády. Silnou armádu totiž vytváří silná ekonomika a podle většiny odborníků nevyhrávají války jen vojáci, ale i ekonomiky.
EU je ekonomicky vyspělejší než Rusko a může ho podle expertů přezbrojit. Je však zapotřebí najít politickou vůli a využít dostupné nástroje. Jak v posledních dnech a týdnech píšou světová média, Evropa se konečně probouzí a začíná brát svou obranu vážně.
