Válka na UkrajiněANALÝZA: Americká ani evropská pomoc neumožní Ukrajině převzít na bojišti iniciativu

ANALÝZA: Americká ani evropská pomoc neumožní Ukrajině převzít na bojišti iniciativu

Zástupci členských států Severoatlantické aliance (NATO), Evropy, ale především Ukrajiny oslavují americký balíček vojenské pomoci. Kyjev se navíc může těšit na munici v rámci iniciativ Česka a Estonska. Experti však neočekávají větší úspěchy obránců, než je stabilizace dramatické situace na bojišti.

Sněmovna reprezentantů i Senát USA schválili balíček pomoci Ukrajině ve výši 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun). Jedná se o důležitou pomoc beznadějně blokovanou dolní komorou Kongresu od března.

Právě zmrazení americké pomoci motivovalo Rusko k ještě usilovnějším snahám prorazit ukrajinskou frontovou linii a demotivovalo obránce. Ti čelili a stále ještě čelí nedostatku dělostřelecké munice i lidské síly.

Senát schválil pomoc Ukrajině rychle a ani prezident Joe Biden nezahálel. Ještě před schválením horní komorou Kongresu mluvil o tom, že vojenská pomoc musí být schválena, připravena a odeslána co nejrychleji. Bílý dům dostál slibům o tom, že jakmile prezident návrh zákona podepíše, pomoc začne na Ukrajinu proudit v rámci dní. Ukrajinci už skutečně americké prostředky k obraně dostávají. Rusové mezitím prorazili na problémovém východě.

Situace na frontě

Podle magazínu Forbes Rusové postoupili úzkým koridorem do města Očeretyne vzdáleného několik kilometrů severozápadně od Avdijivky. Tu okupanti obsadili po těžkých bojích letos v únoru, načež zabrali i okolní vesnice. Tohle vítězství, za něž zaplatili vysokou cenu, umožnilo pomalý, přesto stabilní postup na východě, kde v současnosti panuje největší napětí. Že Rusové obsadili tuto obec potvrdil i Institut pro studium války (ISW).

Nad budovou vojensko-civilní správy v centru se objevila ruská vlajka. To však neznamená kompletní podmanění. Zatím není jasné, jak velkých územních zisků vlastně Rusové dosáhli.

V případě obsazení by šlo o významný zásah do ukrajinské obrany a ruská děla by odsud dosáhla na důležité zásobovací trasy ukrajinské armády. Rusové se snaží prolomit obranu i u Novobachmutivky, kterou ovládli v noci na čtvrtek, píše dále ISW. Ruské velení do oblasti posílá další vojáky. Výběžek do hloubi ukrajinské obrany je však stále ohrožen případným ukrajinským protiútokem. Obránci by podle institutu mohli ruské síly dokonce odříznout a obklíčit. Tak velký protiúder ale neočekává.

Ruský postup v posledních dnech zrychlil. Okupanti od 18. dubna postoupili od Avdijivky o pět kilometrů, všímá si ISW. Celkově však územní zisky na západ od zdevastovaného města nemají velký strategický význam, hodnotí dále experti.

Horší je ale situace u Bachmutu, kde už Rusové pronikli na okraj Časiv Jaru. Útoky na tohle město zesílily letos v březnu. Pokud by okupanti dobyli tento železniční uzel, zabezpečili by vyčerpávajícími boji dobytý Bachmut. Hlavně by však mohli postoupit do Kosťantynivky a přerušit tak ukrajinskou zásobovací linii z Kramatorsku do Torecku. Očekává se i ruská letní ofenzíva, jejímž cílem by podle expertů bylo buď rozdrolení frontové linie, nebo její proražení na nejslabších místech.

Podoba americké pomoci  

Podle expertů Rusové letos na Ukrajině nezvítězí. Doufat mohou maximálně v rozsáhlejší územní zisky než doposud. Jakou šanci však s americkou a evropskou pomocí mají obránci?

Nejprve budou muset zastavit postup nepřítele. Následně by měli zajistit obranné pozice a odrážet další pokusy nepřítele prolomit obranné linie, píše agentura AP. Jako rozhodující označili západní představitelé i odborníci následující dny. Rusové totiž chtějí dosáhnout co největších územních zisků do 9. května.

Obránci musejí udržet pozice tak, aby se nezhroutila frontová linie a aby Rusové nezískali významnější strategické výhody. Podle AP pak mají představitelé ukrajinské armády nachystané plány na potenciální ofenzívu, k níž by mohlo dojít koncem léta.

Ukrajina trpí na chronický nedostatek dělostřeleckých granátů a střel pro protivzdušnou obranu. Dělostřelectvo pomáhá držet nepřítele daleko od frontové linie a při pokusech o její prolomení působí značné ztráty. Protivzdušná obrana zase chrání ukrajinské jednotky během obranných či útočných operací. Situace je natolik špatná, že obránci museli nepřítele v některých případech zastrašovat kouřovými granáty, napsal list The Guardian.

Ukrajina má v přímé vojenské pomoci z celkové částky 60,8 miliardy dolarů obdržet „pouze“ 23 miliard dolarů. Kyjev může počítat s houfnicovými náboji ráže 155 mm, klíčovou municí pro ukrajinskou obranu, píše dále AP. Brzy by měly také dorazit střely do protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty. Bleskové dodávky munice, systémů protivzdušné obrany a dalšího vybavení umožňují americké sklady umístěné v evropských zemích, jako je Německo a Polsko.

Šance s americkou pomocí

Ukrajina navíc tajně obdržela řízené rakety ATACMS, které již na nepřátelské pozice odpaluje, napsala agentura Reuters. Jedná se o střely s doletem až 300 kilometrů. Obráncům umožní pálit na pozice a objekty nepřítele hluboko v týlu. USA navíc poskytnou Kyjevu další rakety ATACMS, uvedl podle serveru Defense One americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Není jasné, kolik těchto střel Ukrajina obdrží. Sullivan to odmítl sdělit v rámci zachování bezpečnosti.

Někteří odborníci upozorňují, že „injekce“ americké pomoci se na bojišti hned neprojeví, jeho dynamika se už totiž změnila. Bývalý americký důstojník Ben Hodges odhaduje, že nějaké změny bychom mohli vidět v rámci následujících týdnů.

Někteří američtí představitelé však už varovali, že balík vojenské pomoci nebude stačit k tomu, aby Ukrajinci přešli do protiútoku a převzali na bojišti iniciativu. Bojiště se i podle nich změnilo, neboť se obránci museli vzdát určitých území a umožnili tím okupantům postoupit.

Nejmenovaný americký představitel nicméně podle serveru Politico uvedl, že cílem americké pomoci je zastavit ukrajinské ztráty a pomoci obráncům získat zpět ztracenou aktivitu. Zmíněný zdroj však připustil, že si není jistý tím, zda bude americká pomoc stačit.

Nezapomínejme na českou iniciativu, počítající s nákupem stovek tisíc kusů dělostřelecké munice od třetích stran. Česko lokalizovalo konkrétně půl milionu kusů munice ráže 155 mm a 300 tisíc kusů munice ráže 122 mm. První dodávku obdrží Kyjev během června. Estonsku se navíc podařilo lokalizovat 800 tisíc až 1,2 milionu kusů dělostřeleckých granátů a raket do salvového raketometu BM-21 Grad. Kyjev by mohl díky oběma iniciativám obdržet až 2,5 milionu kusů munice.

Moskva na druhou stranu přešla na válečnou ekonomiku, přičemž kvantita zvítězila nad kvalitou. Ruští velitelé nemají problém vysílat na ukrajinské pozice „nekonečné“ vlny vojáků a techniky nehledě na obrovské ztráty. Rusko zamořilo vzdušný prostor drony, což znemožňuje obráncům nasazovat tanky, a jejich pozice devastuje klouzavými bombami. Jedná se o přesně naváděné pumy s dosahem až několik desítek kilometrů, vypouštěné ruskými bombardéry z hloubi ruského území.

Experti letos významný zvrat na bojišti neočekávají. „Tohle financování může pouze pomoci stabilizovat ukrajinské pozice pro tento rok a zahájit přípravy na operace v roce 2025,“ uvedl vojenský analytik Matthew Savill.

I podle vojenského experta Mykoly Beleskova tato pomoc neumožní Ukrajincům převzít iniciativu, uvedla stanice CNN Prima News. Může však zpomalit nepřítele a umožní vést efektivnější obranu a minimalizovat ztráty.

Za rozhodující označil podobu západní, hlavně americké pomoci v roce 2025. Kreml má totiž dostatek zdrojů, a tedy i času na vyčkávání. Příští rok tedy podle odborníků bude pro válku na Ukrajině rozhodující. I Hodges považuje letošek spíše za přípravu na příští rok.

Doporučujeme

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.

Hútíové vypálili tři balistické rakety na Rijád

Saúdská Arábie v noci na sobotu 21. listopadu čelila dalšímu raketovému útoku jemenských Hútíů. Protivzdušná obrana podle vojenské koalice zničila tři balistické rakety mířící na hlavní město Rijád. Obyvatele metropole před nebezpečím varovaly úřady a krátce nato se ve městě ozvaly exploze.

Babiš: Narušení polského vzdušného prostoru je nepřijatelné, ČR stojí za Polskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost, pokud to bude třeba.

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama