Zástupci členských států Severoatlantické aliance (NATO), Evropy, ale především Ukrajiny oslavují americký balíček vojenské pomoci. Kyjev se navíc může těšit na munici v rámci iniciativ Česka a Estonska. Experti však neočekávají větší úspěchy obránců, než je stabilizace dramatické situace na bojišti.
Sněmovna reprezentantů i Senát USA schválili balíček pomoci Ukrajině ve výši 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun). Jedná se o důležitou pomoc beznadějně blokovanou dolní komorou Kongresu od března.
Právě zmrazení americké pomoci motivovalo Rusko k ještě usilovnějším snahám prorazit ukrajinskou frontovou linii a demotivovalo obránce. Ti čelili a stále ještě čelí nedostatku dělostřelecké munice i lidské síly.
Senát schválil pomoc Ukrajině rychle a ani prezident Joe Biden nezahálel. Ještě před schválením horní komorou Kongresu mluvil o tom, že vojenská pomoc musí být schválena, připravena a odeslána co nejrychleji. Bílý dům dostál slibům o tom, že jakmile prezident návrh zákona podepíše, pomoc začne na Ukrajinu proudit v rámci dní. Ukrajinci už skutečně americké prostředky k obraně dostávají. Rusové mezitím prorazili na problémovém východě.
Situace na frontě
Podle magazínu Forbes Rusové postoupili úzkým koridorem do města Očeretyne vzdáleného několik kilometrů severozápadně od Avdijivky. Tu okupanti obsadili po těžkých bojích letos v únoru, načež zabrali i okolní vesnice. Tohle vítězství, za něž zaplatili vysokou cenu, umožnilo pomalý, přesto stabilní postup na východě, kde v současnosti panuje největší napětí. Že Rusové obsadili tuto obec potvrdil i Institut pro studium války (ISW).
Nad budovou vojensko-civilní správy v centru se objevila ruská vlajka. To však neznamená kompletní podmanění. Zatím není jasné, jak velkých územních zisků vlastně Rusové dosáhli.
V případě obsazení by šlo o významný zásah do ukrajinské obrany a ruská děla by odsud dosáhla na důležité zásobovací trasy ukrajinské armády. Rusové se snaží prolomit obranu i u Novobachmutivky, kterou ovládli v noci na čtvrtek, píše dále ISW. Ruské velení do oblasti posílá další vojáky. Výběžek do hloubi ukrajinské obrany je však stále ohrožen případným ukrajinským protiútokem. Obránci by podle institutu mohli ruské síly dokonce odříznout a obklíčit. Tak velký protiúder ale neočekává.
Ruský postup v posledních dnech zrychlil. Okupanti od 18. dubna postoupili od Avdijivky o pět kilometrů, všímá si ISW. Celkově však územní zisky na západ od zdevastovaného města nemají velký strategický význam, hodnotí dále experti.
Horší je ale situace u Bachmutu, kde už Rusové pronikli na okraj Časiv Jaru. Útoky na tohle město zesílily letos v březnu. Pokud by okupanti dobyli tento železniční uzel, zabezpečili by vyčerpávajícími boji dobytý Bachmut. Hlavně by však mohli postoupit do Kosťantynivky a přerušit tak ukrajinskou zásobovací linii z Kramatorsku do Torecku. Očekává se i ruská letní ofenzíva, jejímž cílem by podle expertů bylo buď rozdrolení frontové linie, nebo její proražení na nejslabších místech.
Podoba americké pomoci
Podle expertů Rusové letos na Ukrajině nezvítězí. Doufat mohou maximálně v rozsáhlejší územní zisky než doposud. Jakou šanci však s americkou a evropskou pomocí mají obránci?
Nejprve budou muset zastavit postup nepřítele. Následně by měli zajistit obranné pozice a odrážet další pokusy nepřítele prolomit obranné linie, píše agentura AP. Jako rozhodující označili západní představitelé i odborníci následující dny. Rusové totiž chtějí dosáhnout co největších územních zisků do 9. května.
Obránci musejí udržet pozice tak, aby se nezhroutila frontová linie a aby Rusové nezískali významnější strategické výhody. Podle AP pak mají představitelé ukrajinské armády nachystané plány na potenciální ofenzívu, k níž by mohlo dojít koncem léta.
Ukrajina trpí na chronický nedostatek dělostřeleckých granátů a střel pro protivzdušnou obranu. Dělostřelectvo pomáhá držet nepřítele daleko od frontové linie a při pokusech o její prolomení působí značné ztráty. Protivzdušná obrana zase chrání ukrajinské jednotky během obranných či útočných operací. Situace je natolik špatná, že obránci museli nepřítele v některých případech zastrašovat kouřovými granáty, napsal list The Guardian.
Ukrajina má v přímé vojenské pomoci z celkové částky 60,8 miliardy dolarů obdržet „pouze“ 23 miliard dolarů. Kyjev může počítat s houfnicovými náboji ráže 155 mm, klíčovou municí pro ukrajinskou obranu, píše dále AP. Brzy by měly také dorazit střely do protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty. Bleskové dodávky munice, systémů protivzdušné obrany a dalšího vybavení umožňují americké sklady umístěné v evropských zemích, jako je Německo a Polsko.
Šance s americkou pomocí
Ukrajina navíc tajně obdržela řízené rakety ATACMS, které již na nepřátelské pozice odpaluje, napsala agentura Reuters. Jedná se o střely s doletem až 300 kilometrů. Obráncům umožní pálit na pozice a objekty nepřítele hluboko v týlu. USA navíc poskytnou Kyjevu další rakety ATACMS, uvedl podle serveru Defense One americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Není jasné, kolik těchto střel Ukrajina obdrží. Sullivan to odmítl sdělit v rámci zachování bezpečnosti.
Někteří odborníci upozorňují, že „injekce“ americké pomoci se na bojišti hned neprojeví, jeho dynamika se už totiž změnila. Bývalý americký důstojník Ben Hodges odhaduje, že nějaké změny bychom mohli vidět v rámci následujících týdnů.
Někteří američtí představitelé však už varovali, že balík vojenské pomoci nebude stačit k tomu, aby Ukrajinci přešli do protiútoku a převzali na bojišti iniciativu. Bojiště se i podle nich změnilo, neboť se obránci museli vzdát určitých území a umožnili tím okupantům postoupit.
How might new US aid change the war in Ukraine? https://t.co/WW8sys5rdP
— The Guardian (@guardian) April 21, 2024
Nejmenovaný americký představitel nicméně podle serveru Politico uvedl, že cílem americké pomoci je zastavit ukrajinské ztráty a pomoci obráncům získat zpět ztracenou aktivitu. Zmíněný zdroj však připustil, že si není jistý tím, zda bude americká pomoc stačit.
Nezapomínejme na českou iniciativu, počítající s nákupem stovek tisíc kusů dělostřelecké munice od třetích stran. Česko lokalizovalo konkrétně půl milionu kusů munice ráže 155 mm a 300 tisíc kusů munice ráže 122 mm. První dodávku obdrží Kyjev během června. Estonsku se navíc podařilo lokalizovat 800 tisíc až 1,2 milionu kusů dělostřeleckých granátů a raket do salvového raketometu BM-21 Grad. Kyjev by mohl díky oběma iniciativám obdržet až 2,5 milionu kusů munice.
Moskva na druhou stranu přešla na válečnou ekonomiku, přičemž kvantita zvítězila nad kvalitou. Ruští velitelé nemají problém vysílat na ukrajinské pozice „nekonečné“ vlny vojáků a techniky nehledě na obrovské ztráty. Rusko zamořilo vzdušný prostor drony, což znemožňuje obráncům nasazovat tanky, a jejich pozice devastuje klouzavými bombami. Jedná se o přesně naváděné pumy s dosahem až několik desítek kilometrů, vypouštěné ruskými bombardéry z hloubi ruského území.
Experti letos významný zvrat na bojišti neočekávají. „Tohle financování může pouze pomoci stabilizovat ukrajinské pozice pro tento rok a zahájit přípravy na operace v roce 2025,“ uvedl vojenský analytik Matthew Savill.
I podle vojenského experta Mykoly Beleskova tato pomoc neumožní Ukrajincům převzít iniciativu, uvedla stanice CNN Prima News. Může však zpomalit nepřítele a umožní vést efektivnější obranu a minimalizovat ztráty.
Za rozhodující označil podobu západní, hlavně americké pomoci v roce 2025. Kreml má totiž dostatek zdrojů, a tedy i času na vyčkávání. Příští rok tedy podle odborníků bude pro válku na Ukrajině rozhodující. I Hodges považuje letošek spíše za přípravu na příští rok.
