Reklama
13.4 C
Czech
Úterý 24. března 2026
ZprávyAmerické letectvo provedlo závěrečné testy vyvíjené hypersonické střely

Americké letectvo provedlo závěrečné testy vyvíjené hypersonické střely

Zdroje:Reuters

Šlo o aerodynamický test vyvíjené hypersonické střely AGM-183a ARRW, který se 8. srpna uskutečnil na bombardéru B-52 Stratofortress.

Během testu, zaměřeného pouze na nesení střely, byly úspěšně přeneseny telemetrické a GPS data z rakety k pozemním stanicím Point Mugu Sea Range. Během zkoušky byly pod křídlem bombardéru B-52H nesené dvě makety budoucích raket, které sice nebyly letuschopné, ale obsahovaly různá měřicí zařízení.

Další fází testů budou již zkušební odpaly AGM-183a. „Tento případ prokázal schopnost komunikovat s prototypem zbraně; celý tým je nadšený, že může podniknout další krok a začít energetický letový test naší první hypersonické rakety vzduch-zem,“ uvedl velitel Flight Test Squadron podplukovník Michael Jungquist.

Na testování střely se používá bombardér B-52 s označením 60-0050 „Dragon’s Inferno“ (v překladu „dračí peklo“). Toto letadlo má několik specifických úprav, které jsou hlavně určené k filmování testovacích odpalů AGM-183a.

Připomeňme, že smlouvu na vývoj hypersonických raket vzduch-zem v hodnotě 480 milionů dolarů získala před dvěma lety společnost Lockheed Martin. První aerodynamickou letovou zkoušku uskutečnilo americké letectvo na bombardéry B-52H v červnu 2019. V prosinci 2019 uzavřelo americké ministerstvo obrany s firmou Lockheed Martin novou smlouvu v celkové výši téměř 989 milionů dolarů, jejíž podstatou je zajištění úplného vývoje, testování a přípravy na sériovou výrobu ARRW.  

V červnu americké letectvo zveřejnilo informaci, že plánuje obstarat osm funkčních prototypů rakety ARRW. Čtyři z nich budou určeny na letové testy a zbylé čtyři jako náhrada (ty, pokud nebudou použity, se zřejmě stanou prvními raketami zařazenými do operační služby). Všechny vývojové a testovací práce by měly být dokončeny do 31. prosince 2022 a v následujícím roce je naplánováno zavádění rakety do výzbroje. 

Hlavním cílem projektu ARRW je co nejrychlejší zavedení hypersonické rakety do výzbroje, aby Spojené státy udržely krok s Čínou a Ruskem. První Hypersonický kluzák s názvem Avangard s rychlostí mach 10 zapojilo loni Rusko. Kromě toho tato země rozvíjí i další Hypersonické zbraňové systémy, jako jsou Kinze nebo Zirkon. Ke konci tohoto roku chce Čína rozšířit svůj arzenál o první Hypersonický kluzák DF-ZF (na raketě DF-17). Proto se Spojené státy snaží, aby v těchto nových závodech ve zbrojení příliš nezaostávali za svými hlavními soupeři. A to i přesto, že již v současnosti se projekt vývoje AGM-183a prodražil o 40% oproti původně plánovaným nákladům.

Reklama

Doporučujeme

Íránská raketa dopadla na Tel Aviv, v Libanonu pokračovaly izraelské údery

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Jako během pandemie. Expati prchají z Blízkého východu

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Trumpova strategie vůči Íránu selhala, řekl bývalý ministr obrany

Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu.

Země čelí rekordní energetické nerovnováze

Planeta Země se dostala do stavu, který vědci popisují jako mimořádně nebezpečný. Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace ukazuje, že klimatický systém je vychýlený víc než kdykoli v historii měření. Rychlé změny proběhly během několika desetiletí, ale jejich dopady potrvají staletí až tisíciletí.

Ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Vyšetřování srážky na LaGuardii přineslo nové detaily

Vyšetřování nedělní srážky letadla Air Canada Express s hasičským vozem na letišti LaGuardia přineslo další podrobnosti o tom, co se stalo těsně před nehodou. Při kolizi zemřeli dva piloti a desítky dalších lidí utrpěly zranění.

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.

Nejistota kolem Hormuzského průlivu drží trhy v napětí

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany na dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě.

KOMENTÁŘ: Co stojí za výprodejem zlata? Panika na drahých kovech jde zdánlivě proti logice

Zlato v posledních dvou letech předvádělo na burze obdivuhodné výkony i ve chvílích, kdy to od něj nikdo nečekal. Jenže teď, když válka na Blízkém východě vytváří argumenty pro další růst, aktivum paradoxně padá. Investoři se mimo jiné zalekli postoje americké centrální banky.

Írán hrozí zaminováním Perského zálivu, pokud USA podniknou pozemní invazi

V případě americké pozemní invaze by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celém arabském regionu, pohrozila dnes podle agentury Reuters íránská rada obrany. Prohlášení vydala v době, kdy Washington vyhrožuje Teheránu okupací či blokádou íránského ostrova Charg a také útoky na íránské elektrárny, aby zemi donutil znovu otevřít Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum, které vyprší v noci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama