Reklama
6.5 C
Czech
Pondělí 23. března 2026
Věda a TechnikaAmerické hypersonické zbraně se vrací do hry

Americké hypersonické zbraně se vrací do hry

V září 2015 se objevily zprávy, že Čína testovala vysokorychlostní dron WZ-8, který byl navržen tak, aby dosahoval hypersonických rychlostí. Tato událost byla přelomovým okamžikem pro Pentagon, který v průběhu desetiletí nechal americký hypersonický výzkum a vývoj ležet ladem. Vedl totiž tzv. globální válku proti terorismu.

Krátce poté přišlo Rusko s vlastním tvrzením, že nasadilo rakety dosahující hypersonické rychlosti. Ta je obecně definována jako rychlost vyšší než Mach 5, ale navíc se schopností manévrovat a vyhýbat se obraně. Vědomí, že oba konkurenti aktivně usilují o vysokorychlostní manévrovatelné zbraně, přimělo americké ministerstvo obrany k obnovení vlastních programů výzkumu a vývoje. A to v rámci armády, námořnictva i letectva. Do práce se zapojila i slavná Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA).

První letový test systému DARPA OpFires

Jakého pokroku však dosáhla americká armáda osm let po čínském testu ve vývoji vlastních hypersonických zbraňových systémů?

„Jsme v závodě, ať už si to chceme připustit, nebo ne,“ řekl dle National Defense Magazine Mark Lewis, výkonný ředitel Purdue Applied Research Institute, na červnové akci pro média. Podle zprávy Hypersonic Weapons: Background and Issues for Congress, která byla zveřejněna zhruba před rokem, se americké ministerstvo obrany v posledních letech zaměřilo na dva přístupy: kluzáky a řízené střely.

Hypersonické kluzáky

Hypersonické střely typu boost-glide (urychlený kluzák) se skládají z raketového motoru, který urychluje střelu, a klouzavého tělesa obsahujícího bojovou hlavici. Jakmile se klouzavé těleso oddělí od vyhořelé rakety, využívá kinetickou energii a vztlak vznikající při pohybu ve vzduchu k tomu, aby vysokou rychlostí prolétlo atmosférou a manévrovalo k zasažení cíle, uvádí se ve zprávě U.S. Hypersonic Weapons and Alternatives, kterou v lednu zveřejnil rozpočtový úřad Kongresu.

Raketový urychlovač zpočátku urychlí hypersonickou střelu na rychlost blížící se Mach 4, poté rychlost udržuje po celou dobu letu pomocí proudového motoru typu scramjet. Hypersonická zbraň dlouhého dosahu má dolet necelých 2800 kilometrů a je vyzbrojena hypersonickými střelami, které mohou dosáhnout rychlosti „hodně přes 6000 km/h“, uvádí se ve zprávě. Navzdory řadě zpoždění při testování se zdá, že armáda má před hypersonickými programy ostatních složek amerických ozbrojených sil náskok.

Námořnictvo nezahálí

Konvenční úderný systém námořnictva by měla být hypersonická zbraň s dvoustupňovým náporovým motorem na tuhé palivo. Hypersonické klouzavé těleso obsahující bojovou hlavici bude k ničení cílů využívat kinetickou energii.

V současné době má americké námořnictvo třífázovou akviziční strategii pro dodání systému, která se skládá z rychlého prototypování, rychlého zavedení do provozu a poté případného zavedení na palubu ponorek třídy Virginia a torpédoborců třídy Zumwalt, uvádí se ve zprávě o testování a hodnocení. Letové zkoušky systému Conventional Prompt Strike začaly v červnu 2022. Námořnictvo má naplánovány čtyři zkoušky do konce fiskálního roku 2024. K rychlému nasazení na palubě torpédoborce třídy Zumwalt by mělo dojít již příští rok. K umístění na palubě ponorek třídy Virginia pak v roce 2029.

Strategická role letectva

Andrew Hunter, náměstek ministra letectva pro akvizice, technologie a logistiku, v březnu zákonodárcům sdělil, že letectvo v současné době nemá v úmyslu pokračovat v nákupu Tactical Boost Glide. Namísto toho se nasazení dočká hypersonická zbraň poháněná proudovým motorem a odpalovaná ze vzduchu. Většina podrobností o její konstrukci a harmonogramu je přitom stále utajena. Je menších rozměrů a zpráva rozpočtového úřadu Kongresu odhaduje její dolet na necelých 500 kilometrů. Z rozpočtových dokumentů letectva vyplývá, že program řízených střel bude prioritně integrován do stíhacího letounu F-15E (a patrně i EX). Tak, aby bylo možné rychle zahájit letové zkoušky.

Letectvo plánuje nasadit hypersonickou útočnou řízenou střelu do fiskálního roku 2027. Úspěch programu však bude záviset na dostatečném financování. USAF přitom požaduje 317 milionů dolarů ve fiskálním roce 2023, o rok dříve to bylo 200 milionů dolarů. Program je v rozpočtových dokumentech dále popsán jako program zaměřený na dosažení schopnosti rychlého úderu na dlouhé vzdálenosti. Stavět má na technologii vyvinuté v rámci programu DARPA Hypersonic Air-Breathing Weapon Concept.

Tento program je realizován společně s letectvem. DARPA rovněž pokračuje v testování taktického hypersonického vozidla ve tvaru klínu schopného letu rychlostí vyšší než Mach 7. Podle generálního ředitele a výkonného ředitele národního institutu pro výrobní inovace Nigela Francise jsou DARPA a jednotlivé složky amerických ozbrojených sil v závodě o hypersoniku hráči mnohem většího týmu. Vítězství v globální soutěži bude vyžadovat spolupráci vlády, průmyslu a akademické obce. „Můj názor je, že Spojené státy mají absolutní schopnost být světovým lídrem a být vždy v čele světa, pokud jde o cokoli technologického,“ uvedl Francis podle National Denfense Magazine.

Reklama

Doporučujeme

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.

Nejistota kolem Hormuzského průlivu drží trhy v napětí

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany na dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě.

KOMENTÁŘ: Co stojí za výprodejem zlata? Panika na drahých kovech jde zdánlivě proti logice

Zlato v posledních dvou letech předvádělo na burze obdivuhodné výkony i ve chvílích, kdy to od něj nikdo nečekal. Jenže teď, když válka na Blízkém východě vytváří argumenty pro další růst, aktivum paradoxně padá. Investoři se mimo jiné zalekli postoje americké centrální banky.

Írán hrozí zaminováním Perského zálivu, pokud USA podniknou pozemní invazi

V případě americké pozemní invaze by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celém arabském regionu, pohrozila dnes podle agentury Reuters íránská rada obrany. Prohlášení vydala v době, kdy Washington vyhrožuje Teheránu okupací či blokádou íránského ostrova Charg a také útoky na íránské elektrárny, aby zemi donutil znovu otevřít Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum, které vyprší v noci.

Izrael znovu útočí na Teherán, po útoku na jihoíránský vysílač je hlášen mrtvý

Izraelská armáda noci na dnešek znovu útočila na hlavní město Íránu Teherán. Podle agentury AFP armáda oznámila rozsáhlou vlnu útoků proti "infrastruktuře režimu". Podle agentury Fars byly z Tehránu hlášeny výbuchy. Při útoku na jihoíránské město Bandar-Abbás podle agentury Tasnim zemřel jeden člověk z ostrahy místního rozhlasového a televizního vysílače. Rijád byl podle ministerstva obrany Saúdské Arábie dnes v noci terčem útoku dvou balistických raket, uvedla agentura AFP.

Ceny ropy dál rostou. Trhy se děsí další eskalace války s Íránem

Ceny ropy od konce týdne rostou, zatímco ceny zlata nadále klesají. Rozhodující bude pondělí, kdy vyprší lhůta stanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro Írán na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Trhy berou hrozbu šéfa Bílého domu, že v případě neuposlechnutí požadavku zničí íránské elektrárny, vážně.

Ruský útok znovu poničil přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti

Ruský dronový útok v noci na dnešek poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, informuje na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy. V ruské Leningradské oblasti v přístavu Primorsk v důsledku dronového útoku vznikl požár nádrže s palivem.

Tlak na Trumpa roste. Na Blízkém východě hrozí vážná eskalace

V pondělí vyprší Íránu lhůta na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Pokud tak neučiní, americký prezident Donald Trump podle svých slov nařídí zničení jeho elektráren. Teherán naopak slíbil odvetu v podobě kompletního uzavření průlivu a likvidaci elektráren zemí Perského zálivu. Hrozí tak další eskalace.

Z opravené rampy na Bajkonuru vzlétla ruská raketa s nákladní lodí k ISS

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury.

Kubu postihl celonárodní výpadek proudu. Už druhý tento týden

Více než deset milionů obyvatel Kuby se o víkendu ocitlo bez elektřiny, když se národní energetická síť zhroutila už podruhé během jednoho týdne. Výpadek zasáhl domácnosti i podniky po celé zemi a prohloubil už tak vážnou energetickou krizi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama