Reklama
1.6 C
Czech
Neděle 22. března 2026
Věda a TechnikaAmerické hypersonické zbraně se vrací do hry

Americké hypersonické zbraně se vrací do hry

V září 2015 se objevily zprávy, že Čína testovala vysokorychlostní dron WZ-8, který byl navržen tak, aby dosahoval hypersonických rychlostí. Tato událost byla přelomovým okamžikem pro Pentagon, který v průběhu desetiletí nechal americký hypersonický výzkum a vývoj ležet ladem. Vedl totiž tzv. globální válku proti terorismu.

Krátce poté přišlo Rusko s vlastním tvrzením, že nasadilo rakety dosahující hypersonické rychlosti. Ta je obecně definována jako rychlost vyšší než Mach 5, ale navíc se schopností manévrovat a vyhýbat se obraně. Vědomí, že oba konkurenti aktivně usilují o vysokorychlostní manévrovatelné zbraně, přimělo americké ministerstvo obrany k obnovení vlastních programů výzkumu a vývoje. A to v rámci armády, námořnictva i letectva. Do práce se zapojila i slavná Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA).

První letový test systému DARPA OpFires

Jakého pokroku však dosáhla americká armáda osm let po čínském testu ve vývoji vlastních hypersonických zbraňových systémů?

„Jsme v závodě, ať už si to chceme připustit, nebo ne,“ řekl dle National Defense Magazine Mark Lewis, výkonný ředitel Purdue Applied Research Institute, na červnové akci pro média. Podle zprávy Hypersonic Weapons: Background and Issues for Congress, která byla zveřejněna zhruba před rokem, se americké ministerstvo obrany v posledních letech zaměřilo na dva přístupy: kluzáky a řízené střely.

Hypersonické kluzáky

Hypersonické střely typu boost-glide (urychlený kluzák) se skládají z raketového motoru, který urychluje střelu, a klouzavého tělesa obsahujícího bojovou hlavici. Jakmile se klouzavé těleso oddělí od vyhořelé rakety, využívá kinetickou energii a vztlak vznikající při pohybu ve vzduchu k tomu, aby vysokou rychlostí prolétlo atmosférou a manévrovalo k zasažení cíle, uvádí se ve zprávě U.S. Hypersonic Weapons and Alternatives, kterou v lednu zveřejnil rozpočtový úřad Kongresu.

Raketový urychlovač zpočátku urychlí hypersonickou střelu na rychlost blížící se Mach 4, poté rychlost udržuje po celou dobu letu pomocí proudového motoru typu scramjet. Hypersonická zbraň dlouhého dosahu má dolet necelých 2800 kilometrů a je vyzbrojena hypersonickými střelami, které mohou dosáhnout rychlosti „hodně přes 6000 km/h“, uvádí se ve zprávě. Navzdory řadě zpoždění při testování se zdá, že armáda má před hypersonickými programy ostatních složek amerických ozbrojených sil náskok.

Námořnictvo nezahálí

Konvenční úderný systém námořnictva by měla být hypersonická zbraň s dvoustupňovým náporovým motorem na tuhé palivo. Hypersonické klouzavé těleso obsahující bojovou hlavici bude k ničení cílů využívat kinetickou energii.

V současné době má americké námořnictvo třífázovou akviziční strategii pro dodání systému, která se skládá z rychlého prototypování, rychlého zavedení do provozu a poté případného zavedení na palubu ponorek třídy Virginia a torpédoborců třídy Zumwalt, uvádí se ve zprávě o testování a hodnocení. Letové zkoušky systému Conventional Prompt Strike začaly v červnu 2022. Námořnictvo má naplánovány čtyři zkoušky do konce fiskálního roku 2024. K rychlému nasazení na palubě torpédoborce třídy Zumwalt by mělo dojít již příští rok. K umístění na palubě ponorek třídy Virginia pak v roce 2029.

Strategická role letectva

Andrew Hunter, náměstek ministra letectva pro akvizice, technologie a logistiku, v březnu zákonodárcům sdělil, že letectvo v současné době nemá v úmyslu pokračovat v nákupu Tactical Boost Glide. Namísto toho se nasazení dočká hypersonická zbraň poháněná proudovým motorem a odpalovaná ze vzduchu. Většina podrobností o její konstrukci a harmonogramu je přitom stále utajena. Je menších rozměrů a zpráva rozpočtového úřadu Kongresu odhaduje její dolet na necelých 500 kilometrů. Z rozpočtových dokumentů letectva vyplývá, že program řízených střel bude prioritně integrován do stíhacího letounu F-15E (a patrně i EX). Tak, aby bylo možné rychle zahájit letové zkoušky.

Letectvo plánuje nasadit hypersonickou útočnou řízenou střelu do fiskálního roku 2027. Úspěch programu však bude záviset na dostatečném financování. USAF přitom požaduje 317 milionů dolarů ve fiskálním roce 2023, o rok dříve to bylo 200 milionů dolarů. Program je v rozpočtových dokumentech dále popsán jako program zaměřený na dosažení schopnosti rychlého úderu na dlouhé vzdálenosti. Stavět má na technologii vyvinuté v rámci programu DARPA Hypersonic Air-Breathing Weapon Concept.

Tento program je realizován společně s letectvem. DARPA rovněž pokračuje v testování taktického hypersonického vozidla ve tvaru klínu schopného letu rychlostí vyšší než Mach 7. Podle generálního ředitele a výkonného ředitele národního institutu pro výrobní inovace Nigela Francise jsou DARPA a jednotlivé složky amerických ozbrojených sil v závodě o hypersoniku hráči mnohem většího týmu. Vítězství v globální soutěži bude vyžadovat spolupráci vlády, průmyslu a akademické obce. „Můj názor je, že Spojené státy mají absolutní schopnost být světovým lídrem a být vždy v čele světa, pokud jde o cokoli technologického,“ uvedl Francis podle National Denfense Magazine.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael podle Íránu zaútočily na íránské zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters.

Při dronovém útoku v Bagdádu byl zasažen areál diplomatické mise USA

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters byl z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku. Irácké zpravodajské služby později informovaly, že při jiném dnešním dronovém útoku byl zabit jejich důstojník.

Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Ukrajina na Rusko vyslala 283 dronů, ukrajinská Černihivská oblast je bez proudu

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Porota uznala Muska vinným z klamání investorů Twitteru

Elon Musk u federálního soudu v San Franciscu prohrál spor s bývalými investory Twitteru. Porota rozhodla, že během převzetí sociální sítě v roce 2022 zveřejňoval zavádějící výroky, které poškodily akcionáře a srazily cenu akcií.

Muchová v Miami vydřela postup do třetího kola

Karolína Muchová zvládla na turnaji v Miami těžký zápas s Camilou Osorio a po obratu postoupila do třetího kola. Česká tenistka porazila Kolumbijku 4:6, 6:2 a 7:5. V den, který se pro české hráčky nevyvíjel dobře, odvrátila nepříjemný scénář a zůstala ve hře spolu s Marií Bouzkovou.

Česko podpořilo prohlášení k bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika se připojila ke společnému prohlášení států, které chtějí podpořit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem. Skupina zemí zároveň vyzvala Írán, aby přestal s útoky na obchodní lodě, civilní infrastrukturu i s dalšími kroky, které provoz v této klíčové námořní trase blokují.

Tenerife vyhlásilo kvůli bouři Therese stav nouze

Tenerife zasáhla bouře Therese, která na Kanárské ostrovy přinesla silný vítr, vydatný déšť i sněžení ve vyšších polohách. Úřady vyhlásily stav nouze, uzavřely některé silnice a zrušily část veřejných akcí.

Zlato i stříbro dál kolísají

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.

Vlna veder na západě USA by bez lidského přičinění nebyla možná

Vlna extrémních veder, která v těchto dnech zasáhla západ Spojených států, není jen dalším výkyvem počasí. Podle vědců by byla bez klimatické změny způsobené člověkem prakticky nemožná. Teploty v některých oblastech vystoupaly až o 17 stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr a lámou rekordy napříč desítkami měst od Kalifornie po Missouri.

Po požáru v jihokorejské továrně je zraněno 55 lidí, dalších 14 je pohřešováno

Při požáru ve dvou budovách továrny na automobilové díly v jihokorejském městě Tedžon bylo dnes zraněno nejméně 55 lidí, z toho 24 vážně. Do akce bylo nasazeno přes 500 hasičů a členů záchranných složek, vozidla s vodními děly nebo hasičští roboti. Po 14 osobách se stále pátrá, napsaly tiskové agentury.

Izrael v odvetě za útoky na drúzy zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Rafinerii v Kuvajtu opět zasáhly drony, íránské útoky hlásí i další země Zálivu

V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí dnes ráno znovu vypukl požár po dronových útocích. Oznámila to podle tiskových agentur státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou. Odvetným útokům Íránu v bezmála třítýdenní americko-izraelské válce proti islámské republice dnes ráno čelily také další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Bitcoin překonal 71 000 dolarů, směr trhů dál určuje ropa

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama