Podle nové studie neexistuje nic jako „bezpečná“ úroveň pití alkoholu, přičemž s rostoucí konzumací alkoholu se zhoršují dopady na zdraví mozku, informoval deník The Guardian a zpravodajský web CNN.
Ve studii, která dosud nebyla recenzována, vědci z Oxfordské univerzity studovali vztah mezi pitím alkoholu hlášeným 25 378 lidmi ve Velké Británii a skeny jejich mozků.
Vědci došli k závěru, že konzumace alkoholu měla vliv na šedou hmotu mozkovou, která obsahuje centra pro zpracování informací, uvedla hlavní autorka studie Anya Topiwala z Oxfordské univerzity.
„Čím více lidé vypili, tím menší byl objem jejich šedé hmoty,“ konstatovala Topiwala prostřednictvím e-mailu. „Objem mozku klesá s věkem a ještě více s demencí. Menší objem mozku také předpovídá horší výkon při testování paměti,“ napsala doktorka.
V rámci výzkumu vědci zaznamenali také negativní dopady konzumace alkoholu na integritu bílé hmoty, která zahrnuje nervová vlákna zprostředkovávající komunikaci mezi neurony.
Alkohol má na mozek čtyřikrát větší vliv než kouření nebo BMI. Foto: Unsplash
„I když se na tom alkohol podílel jen malou měrou (0,8 procenta), měl větší váhu než jiné ‚modifikovatelné‘ rizikové faktory,“ doplnila Topiwala. Zároveň vysvětlila, že modifikovatelné rizikové faktory jsou „ty, s nimiž můžete něco udělat, na rozdíl od stárnutí“.
Podle autorky se sice takový podíl může jevit jako malý, ve srovnání s faktory jako BMI nebo kouření však jde o čtyřnásobek.
„Neexistuje žádná hranice pro pití. Jakékoli množství alkoholu je horší. Zdá se, že má dopad na celý mozek, nejen na konkrétní oblasti, jak se dříve myslelo,“ uzavřela Topiwala.
Na druhu alkoholického nápoje nezáleží
Rizika alkoholu jsou známá již delší dobu. Už dřívější studie zjistily, že neexistuje žádné množství lihovin, vína nebo piva, které by bylo bezpečné pro celkové zdraví člověka. Nová studie navíc nenalezla žádné důkazy, které by naznačovaly rozdíly v riziku pro mozek v závislosti na druhu alkoholického nápoje.
Alkohol byl v roce 2016 hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění a předčasné úmrtí u mužů a žen ve věku od 15 do 49 let na celém světě. Podle studie zveřejněné v časopisu The Lancet v roce 2018 to představuje téměř jedno z 10 úmrtí.
