ZdravíAgresivita, horší soustředění, stres aneb dopady vedra na duševní zdraví

Agresivita, horší soustředění, stres aneb dopady vedra na duševní zdraví

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal… Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika bychom měli brát vážně. Zejména proto, že s klimatickými změnami budou vlny veder stále častější. Extrémní horko způsobuje u lidí větší agresivitu, snižuje schopnost soustředit se nebo vyvolává obavy, napsal zpravodajský web stanice BFM TV.

NÁRŮST AGRESIVITY

Nejviditelnějším příznakem našich přehřátých mozků je bezpochyby nárůst agresivity. Je to jev, který pozoruje mnoho profesionálů přicházejících do styku s veřejností, například policisté a zdravotníci.

„Po prvních 48 hodinách horkého počasí pozorujeme nárůst agrese, který může přerůst až ve fyzické násilí,“ uvedl vědec a psychiatr v nemocnici v Marseille Guillaume Fond. „Naštěstí se to netýká celé populace. Ale lidé, kteří mají sklony k agresi, v teplých dnech snáze přejdou od slov k činům,“ dodává Fond.

Míra agresivity je jen těžko měřitelná, vědci přesto potvrdili vyšší počet násilných trestných činů v horkých dnech. Tento závěr potvrzují například studie z Finska, Spojených států nebo Jihoafrické republiky.

Analýza zveřejněná v odborném časopise Science a shrnující více než 60 studií na toto téma dospěla k závěru, že počet lidských konfliktů všeho druhu roste v případě vysokých teplot i při jiných významných klimatických výkyvech.

MÉNĚ SOUSTŘEDĚNÍ STUDENTI

Teplo nás také rozptyluje od soustředění se, zhoršuje naši paměť a obecně naši schopnost zpracovávat informace. Nejlépe je to poznat na studentech a jejich učení se.

Vědci analyzovali výsledky milionů studentů v testech PSAT, které předcházejí přijímacím zkouškám na vysoké školy v USA. „Bez klimatizace, pokud je ve školním roce o jeden stupeň Fahrenheita víc (zhruba 0,5 stupně Celsia), schopnost učit se klesá o jedno procento,“ shrnuli vědci závěry svého bádání v analýze zveřejněné v roce 2020 v časopise American Economic Journal.

Horko dopadá i na nejmenší děti. „Vlny veder ovlivňují schopnost dětí soustředit se a učit se, což ohrožuje jejich vzdělávání,“ varovala loni v červenci zpráva UNICEF.

KORTIZOL, HORMON STRESU

Vliv horka na naši mysl lze vysvětlit několika způsoby, jedním z nich je chemie. „Mozek je stejně jako celé lidské tělo z 80 procent tvořen vodou a trpí horkem,“ vysvětluje Jérôme Palazzolo, psychiatr a výzkumný pracovník na univerzitě v Nice. „V reakci na snížení zavodnění mozku tělo aktivuje adaptační mechanismus, jehož výsledkem je zvýšená sekrece kortizolu a adrenalinu, hormonů, které nás uvádějí do stavu extrémní ostražitosti. To u některých lidí vede ke stresu nebo dokonce k úzkosti,“ vysvětluje Palazzolo.

Horko ovlivňuje náš spánek, a tak nepřímo dopadá i na naši mysl. „Horko brání v kvalitním spánku. Budí nás a narušuje naše spánkové cykly (lehký, hluboký, REM…). A už dlouho víme, že spánek ovlivňuje náš duševní stav,“ uvádí Palazzolo.

„Nejde ani tak o vedra, jako o noční teploty,“ zdůrazňuje Fond. „Pokud je (teplota) příliš vysoká, zhoršuje to naši schopnost regenerace,“ dodává.

EKOLOGICKÁ ÚZKOST

K těmto fyzickým reakcím na vedro se v poslední době přidal další fenomén: ekologická úzkost. Tento termín, který se poprvé objevil kolem roku 2020, je definován jako utrpení a úzkost pociťované v souvislosti se změnou klimatu a kvůli ničení biologické rozmanitosti člověkem.

„Ekoúzkost vzniká v důsledku prudkého uvědomění si klimatické situace v kombinaci se silným pocitem bezmoci,“ popisuje psychiatr Fond, který zdůrazňuje, že se „v žádném případě nejedná o psychickou poruchu“. „Ve skutečnosti jde spíše o zdravou reakci,“ zdůrazňuje tento člen výzkumné komise pro zdraví a klima při nemocnici v Marseille.

Pro lidi, kteří trpí ekologickou úzkostí, nejsou horka synonymem prázdnin a odpočinku. S množícími se vlnami veder a každoročním překonáváním rekordů je pro ně těžké nemyslet na globální oteplování.

„Není to důvod ke konzultaci, ale je to něco, o čem hodně mladých pacientů mluví,“ říká Fond.

Všechny tyto faktory dohromady pak vytvářejí léto, které pro některé lidi opravdu není jednoduché. Někteří psychiatři, jako například Američanka Cynthia Rosenthalová, jdou tak daleko, že hovoří o sezonní depresi. Vedle zimních depresí by se tak teď stále častěji mohly objevovat i deprese letní.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama