Ukrajinská centrální banka usiluje o zpomalení rostoucí inflace ve výši 17 procent i posilnění měny. Rozhodla se proto ve čtvrtek zdvojnásobit úrokové sazby na 25 procent, což je nejvyšší hodnota ze všech sazeb zavedených v Evropě. Kvůli trvající válce navíc ukrajinská ekonomika oslabuje, podle Světové banky by se letos mohla zmenšit až o 45 procent. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Úrokové sazby na Ukrajině jsou nejvyššími v Evropě. Tamní centrální banka je ve čtvrtek téměř zdvojnásobila z 10 na 25 procent. Chce tím nejen zpomalit rostoucí inflaci, ale také zabránit kolapsu měny. Pomoc by vyšší úrokové sazby měly také při ochraně úspor obyvatelů. Podle ukrajinské centrální banky však další nárůst úrokových sazeb neměl být v plánu. Jak jen to ekonomická situace umožní, úřady je opět sníží.
Inflace na Ukrajině vzrostla od začátku války na 17 procent, letos by mohla vystoupat ale až na 20 procent. Tamní měna hřivna navíc od začátku ruské invaze oslabila a poměrně prudce ztratila na hodnotě. Ukrajinská ekonomika by se kvůli trvající válce mohla podle odhadů Světové banky letos zmenšit až o 45 procent. V pátek o tom informoval server BBC.
„Vývoj inflace vyžaduje, aby se Národní banka vrátila k aktivní politice úrokových sazeb, čímž zabrání dalšímu zhoršení inflačních očekávání a dolarizaci ekonomiky,“ uvedl dle serveru Bloomberg ředitel ukrajinské centrální banky Kyrylo Shevchenko. Ukrajina by proto podle něj měla rovněž zažádat o novou půjčku od Mezinárodního měnového fondu.
Ukrajinská ekonomika trpí kvůli zablokovaným exportům pšenice a kukuřice
Od začátku války na Ukrajině muselo své domovy opustit na 14 milionů lidí. Podle Kyjevské ekonomické školy pak ostřelování ruského letectva způsobilo škody na více než 100 miliard dolarů. Tamní banky navíc nejspíše přijdou o půjčky v místech nyní okupovaných ruskou armádou, jejich splátek už se tak pravděpodobně nikdy nedočkají. Značně omezený je navíc od konce února i export ukrajinského zboží.
Kvůli zablokovaným přístavům totiž nemůže Ukrajina exportovat, čímž přichází o značnou část svých příjmů. Nefunkčním obchodem však trpí i ostatní státy světa. Například 50 procent světových zásob neonového plynu využívaného při výrobě mikročipů, telefonů nebo aut totiž pochází z Ukrajiny. Země má také značný podíl na obchodu s ječmenem, kukuřicí a pšenicí.
Mezinárodní organizace proto začínají varovat před světovou potravinovou krizí, kterou by válka na Ukrajině mohla způsobit. Některé země jako třeba Egypt jsou totiž na dovozech z Ukrajiny značně závislé. „Ohrožená je v současnosti až 1,4 miliarda lidí, kteří mohou trpět nedostatkem jídla, ale i hladem,“ varoval podle serveru BBC krizový koordinátor OSN pro Ukrajinu Amin Awad.
