V Afghánistánu, jenž je největším světovým producentem opia a hlavní dodavatel heroinu do Evropy a Asie, zahájilo vládní hnutí Tálibán celonárodní boj proti pěstování máku. V době rostoucí chudoby se proto tamní zemědělci obávají o živobytí, napsala agentura AP.
Islamistické hnutí Tálibán, které se v zemi ujalo moci před více než devíti měsíci, vydalo vyhlášku zakazující pěstování máku v celé zemi již na začátku dubna. Nynější kontroly se tak nejspíše týkají především těch zemědělců, kteří mák zaseli po oznámení zákazu.
„Ti, kdo zákaz poruší, budou zatčeni a souzeni podle zákonů šaría u příslušných soudů“, řekl v hlavním městě provincie Hílmand Laškargáhu tálibánský náměstek ministra vnitra pro boj proti drogám Abdul Hak Achund.
Zákaz ale nejspíš zasadí těžkou ránu milionům chudých zemědělců a pracovníků, kteří jsou na příjmech z pěstování máku závislí. Pomocníci si mohou prací na opiových polích vydělat až 300 dolarů měsíčně. Vesničané tak často spoléhají na příslib nadcházející sklizně máku, aby si mohli půjčit peníze na základní potraviny jako je mouka, cukr nebo olej.
Produkce opia se v posledních 20 letech prudce zvýšila, a to i přesto, že USA, které byly po dvě desetiletí v zemi vojensky přítomné, vynaložily miliardy dolarů na zastavení pěstování máku. V roce 2002 bylo podle AP například osázeno 75.000 hektarů půdy mákem, což se rovná asi 3400 tunám opia. V minulém roce byla produkce už dvojnásobná.
V roce 2021 Afghánistán vyprodukoval opiáty odhadem za 1,8 až 2,7 miliardy dolarů (asi 41,6 až 62,4 miliardy Kč), což tvoří asi 14 procent HDP země.
Nový zákaz pěstování máku navíc přichází v době, kdy se zhroutila afghánská ekonomika. Po převzetí moci Tálibánem byla totiž odříznuta od mezinárodního financování. Většina obyvatelstva se tak potýká s nedostatkem potravin a zemi sužuje nejhorší sucho za poslední roky.
