5.4 C
Czech
Neděle 9. listopadu 2025
Válka na UkrajiněŠkoláci v Mariupolu nebudou mít letní prázdniny, důvodem je jejich příprava na...

Školáci v Mariupolu nebudou mít letní prázdniny, důvodem je jejich příprava na ruské osnovy

V okupovaném ukrajinském městě Mariupolu Rusové prodloužili aktuální školní rok až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Děti tak nebudou mít prázdniny, upozornil podle webu Ukrajinska pravda poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Předseda krymského regionálního sněmu Vladimir Konstantinov zase podle agentury TASS navrhl, aby se na ukrajinském poloostrově Krym, které Rusko dříve připojilo ke svému území, zrušila výuka angličtiny.

„Okupanti oznámili prodloužení školního roku do 1. září. To znamená bez prázdnin. Hlavním cílem je vymýcení všeho ukrajinského a příprava na nový školní rok, který bude podle ruských osnov,“ uvedl Andrjuščenko, který je v kontaktu s lidmi na místě, ale sám z přístavního Mariupolu uprchl. Děti v Mariupolu se podle něj mají celé léto učit ruštinu a ruskou literaturu, dějiny Ruska a matematiku v ruštině.

Ve středu poradce starosty také upozornil, že Rusové zahájili inventuru v mariupolských knihovnách a odstraňují z nich učebnice ukrajinské literatury a ukrajinských dějin. Tyto knihy přitom označují za extremistické. Na sociálních sítích dnes Andrjuščenko napsal, že Rusové také začali na veřejných místech ve městě vysílat propagandistické zprávy z automobilů a za tímto účelem instalují rovněž televizory na místech, kde se vydává humanitární pomoc nebo kde se ve velkém shromažďují lidé.

Přístavní Mariupol dlouho odolával ruským útokům, nakonec ale tento měsíc padl do ruských rukou, když podlehly i ocelárny Azovstal, poslední místo ukrajinského odporu.

Změny by mohly čekat také školáky na Krymu, poněvadž předseda místního sněmu Konstantinov vystoupil proti výuce angličtiny. Krym je pod ruskou kontrolou od roku 2014, přestože Kyjev i Západ považují jeho připojení k Rusku za porušení mezinárodního práva.

„Jazyky jsou pro mě velmi sporná otázka. Proč se učit to, co není potřeba, pokud člověk nikdy nepojede do Londýna,“ prohlásil ve středu před novináři Konstantinov. Zamyslel se také nad otázkou, zda má smysl utrácet peníze za učitele angličtiny, a navrhl, aby se děti na Krymu zaměřily raději na rozvoj „svých“ jazyků. Neupřesnil ale, jaké konkrétní jazyky má na mysli. Na Krymu převládá ruština, častá je ale i ukrajinština a vyskytuje se tam například i krymská tatarština.

„Tupé následování cizí civilizace je nebezpečné. Děláme z (dítěte) rukojmího. Bude říkat, že umí anglicky, a tak že ho zajímá, jaká je ta Anglie. Angličané s námi válčí tisíc let a my je dál studujeme, utrácíme peníze za učitele,“ řekl Konstantinov.

Reklama

Doporučujeme

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama