NATO bude reagovat, pokud Rusko na Ukrajině použije chemické zbraně, řekl prezident Joe Biden. Již dříve varoval, že Moskva by za to „tvrdě zaplatila“, informuje CNN.
Použití takových zbraní proti ukrajinskému obyvatelstvu by znamenalo dramatickou eskalaci ruské invaze a pravděpodobně by si vyžádalo tvrdou odvetu ze strany Západu.
Rostou však obavy, že Rusko se k tomuto kroku možná chystá poté, co Kreml podstrčil nepodloženou myšlenku, že Ukrajina a USA mohou tyto zbraně použít. „To napovídá, že se k tomu možná sami chystají, a pak se snaží svalit vinu na někoho jiného,“ uvedl počátkem tohoto měsíce poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan.
Chemické zbraně obsahují toxické látky určené k tomu, aby způsobily smrt nebo poškození svých cílů. Mohou šířit nebezpečné chemické látky včetně dusivých, puchýřových a nervově paralytických látek. Ty napadají tělo a způsobují smrt v obrovském měřítku. A to i na velkém území, pokud jsou umístěny uvnitř bomby nebo dělostřeleckého granátu.
Jejich použití zakazuje mezinárodní právo. Rusko tyto smlouvy podepsalo a tvrdí, že chemické zbraně nemá, ale nejspíš už nervově paralytické látky použila proti kritikům. Mezi tyto případy patří otravy Sergeje Skripala a Alexeje Navalného.
Použití chemických látek včetně chlóru, fosgenu a yperitu bylo jednou z hrůz první světové války a podle OSN mělo na svědomí téměř 100 000 mrtvých. V reakci na to byl vypracován a v roce 1925 podepsán Ženevský protokol, který útoky chemickými zbraněmi zakazoval.
Chemickými zbraněmi se stále bojuje i přes zákaz
Podle Úřadu OSN pro otázky odzbrojení nicméně během studené války pracovalo na vývoji chemických zbraní až 25 zemí. Zdlouhavá jednání nakonec vedla k přijetí Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC). Ta vstoupila v platnost v roce 1997. Požaduje, aby státy zničily své zásoby, a zakazuje vývoj, výrobu nebo použití chemických zbraní.
V omezeném počtu případů však byly tyto zbraně použity v boji. Tyto případy měly politické důsledky na celém světě.
Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn použil v 80. letech 20. století různé chemické zbraně proti Íránu a jejich použití v Sýrii v minulém desetiletí přineslo hrozbu zásahu USA v občanské válce v této zemi.
Při útocích v Ghútě v roce 2013 a v Chán Šajchúnu v roce 2017 byl údajně použit plyn sarin. To je nervově paralytická látka zakázaná podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
V roce 2013 použití plynu, o němž informovali vyšetřovatelé OSN, překročilo jednu z „červených linií“, které si tehdejší prezident Barack Obama sám vyhlásil – přesto k žádné vojenské akci nedošlo.
Místo toho se do Sýrie vydala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby monitorovala likvidaci programu chemických zbraní této země.
Varování Rusku
Ačkoli Bidenovo prohlášení může vyvolat vzpomínky na Obamovo nešťastné varování před „červenou linií“ v roce 2013, současný americký prezident má na své straně sjednocené NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že aliance posílí své systémy chemické, biologické a jaderné obrany v obavách z ruských záměrů.
Také vedoucí představitelé skupiny G7 ve čtvrtek ve společném prohlášení varovali Rusko před použitím chemických, biologických nebo jaderných zbraní.
„Jakékoli ruské použití chemických nebo biologických zbraní by bylo porušením všech pravidel, všech dohod a všech stávajících úmluv“, dodal německý kancléř Olaf Scholz. „Můžeme jen říci: „Nedělejte to!“
