Proč během jógy prdíme, zíváme a kýcháme

Každému se to jistě někdy stalo. Nepříjemné tělesné projevy během cvičení jógy. Nemusíme se stydět, existují pro ně totiž vědecké důvody.

Kdykoli naše batole kýchne, zívá nebo prdí, je to ta nejroztomilejší věc na planetě. Kdykoli náš manžel udělá totéž, baví nás to méně. A kdykoli se to stane během jógy, řekněme, že to může působit víc než jen trochu ponižujícím způsobem. Koneckonců jsme byli od malička učeni, abychom tato tělesná uvolnění drželi v soukromí. Tak proč se zdá, že k nim vždy dochází během hodin jógy?

Proč při józe prdíme

Snad nejméně elegantní z těchto projevů je plynatost. Co je to na cvičení jógy, která jakoby vyvolává kručení v našem břiše?

Zdá se, že některé pozice jógy vyvolávají uvolňování plynů kvůli jejich umístění. Například při Adho Mukha Svanasaně (Pozici střechy). Jiné pozice byly historicky používány k podpoře trávení a jsou dokonce z tohoto důvodu vhodně pojmenovány. Například když přitahujeme kolena k hrudi v Apanasana nebo Jathara Parivartanasana póze.

Co ale výrazně ovlivňuje naše zažívání, je stres. Když jsme ve stresu, krev se přesouvá z reprodukčních orgánů do našich končetin, aby nám pomohla připravit se na boj nebo útěk. Bohužel, mnoho z nás je v chronickém stresu, což znamená, že když rozbalíme jógamatku a konečně se uvolníme (aka popustíme obranyschopnost), aktivujeme parasympatický nervový systém (PNS), který je příhodně přezdívaný „odpočinek a trávení“.

Článek z roku 2017 v časopise Journal of Yoga and Physiology přezkoumal řadu studií zabývajících se účinky jógy na autonomní nervový systém a zjistil, že bez ohledu na to, zda účastníci dělali jógu několik minut nebo několik měsíců, všichni vykazovali významné vyvážení svého nervového systému. Další nedávná studie zjistila, že pránájáma a jógové dýchání (konkrétně alternativní dýchání nosními dírkami) vedly ke snížení krevního tlaku, což je další známka aktivace PNS.

A čím jsme navenek klidnější, tím více pohybu se začne dít uvnitř.

Zívání během jógy

Přemýšleli jste někdy, proč ve chvíli, kdy jdete k zubaři a lehnete si, začínáte být unavení? Nebo proč můžete být v práci nabití energií, ale ve chvíli, kdy začnete cvičit jógu, najednou nemůžete přestat zívat? Vracíme se opět k souvislosti odpočinku a trávení. Když konečně zpomalíte, tělo si uvědomí, jak unavené vlastně je.

Většina z nás dýchá během dne docela mělce nebo má možná nevědomé vzorce zadržování dechu. A zívání může pomoci zahájit hlubší dýchání, nebraňte se mu tedy.

Kýchání při józe

Kýchání je způsob, jakým se tělo čistí od bakterií a virů. Mezi cvičením a kýcháním skutečně existuje významná souvislost. Když ztěžka dýcháme, naše ústa a nosní cesty mají tendenci vysychat, což způsobí, že z nosu začne kapat, což vede ke kýchání. Vzhledem k obavám z covid-19 je kýchání na veřejnosti kdykoli, zejména během skupinové výuky, faux pas.

Výhoda domácí praxe

Cvičení jógy doma o samotě má mnoho výhod, včetně žádného davu lidí, žádného dojíždění a úplné kontroly prostředí. Ale největší výhodou může být svoboda dělat, cokoli se vám zlíbí, včetně  vašich přirozených tělesných uvolnění.

Zkuste o tom přemýšlet takto: V józe se naučíme, jak se ve všech směrech uvolnit. Uklidňující účinek jógy jednoduše umožňuje relaxaci nejen naší mysli. Považujte to za znamení, že jóga dělá svou práci.