Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell lídrům navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se země. EU dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí.
„Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.
Na konkrétní podobě sankcí se političtí vůdci neshodli. Zejména pobaltské země prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé státy v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy EU nezavede.
Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“. Lídři se však neshodli na rychlé cestě Ukrajiny ke členství v EU, o něž válkou stižená země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.
Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje.
Podle vyjádření předsedajícího summitu Charlese Michela navrhl šéf unijní diplomacie Borrell využití dalších 500 milionů eur z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. EU se minulý týden poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi, kdy slíbila vyhradit první půlmiliardu eur.
Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.
Šéfové států se během dnešního druhého dne summitu budou bavit zejména o ekonomických dopadech války. Měli by se shodnout také na separátní Versailleské deklaraci, v níž hodlají slíbit postupné odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.
