„Kdybych mohl teď hned opustit Rusko, udělal bych to. Ale nemůžu odejít z práce,“ říká Andrej. Nemohl by si pak dovolit platit v Moskvě hypotéku poté, co se zvýšily úrokové sazby. Milióny Rusů, jako je on, začínají cítit následky západních ekonomických sankcí, jejichž cílem je zemi potrestat za invazi do sousední Ukrajiny.
„Mám v plánu si co nejrychleji najít nové zákazníky v zahraničí a odejít z Ruska s penězi, co jsem si šetřil na první splátku,“ dodává 31letý designér. „Mám tady strach. Policie zatýká lidi za to, že se odvážili promluvit proti ‚stranické linii‘. Stydím se, i když jsem ty, kteří jsou u moci, nevolil,“ dodal.
Stejně jako v případě dalších lidí, s nimiž BBC hovořila, není jeho plné jméno uvedeno kvůli osobní bezpečnosti. Také některá křestní jména byla z tohoto důvodu změněna.
Sankce, které byly uvaleny na Rusko, jsou označovány za ekonomickou válku. Jejich cílem je izolovat zemi a vyvolat v ní hlubokou recesi. Západní představitelé doufají, že tato bezprecedentní opatření přimějí Kreml ke změně myšlení. Zatím ale sankce narušují život především obyčejným Rusům, kteří sledují, jak jim jejich úspory tají před očima.
Sankce proti některým ruským bankám zahrnují jejich odříznutí od platebních karet Visa a Mastercard a následně i od Apple Pay a Google Pay. Pětatřicetiletá moskevská projektová manažerka Darja řekla, že kvůli tomu nemůže používat metro.
„Vždycky platím telefonem, ale prostě to nefungovalo. Stejný problém mělo i několik dalších lidí. Ukázalo se, že turnikety provozuje banka VTB, na kterou se vztahují sankce, a nemůže přijímat Google Pay a Apple Pay. Musela jsem si místo toho koupit kartu do metra,“ dodala s tím, že ze stejného důvodu nemohla zaplatit v obchodě.
V pondělí Rusko v reakci na sankce více než zdvojnásobilo úrokovou sazbu na 20 procent poté, co rubl klesl na novou rekordně nízkou úroveň. Burza zůstala zavřená kvůli obavám z masivního výprodeje akcií.
Kreml tvrdí, že má dostatek zdrojů, aby sankce ustál, ale to je sporné. O víkendu centrální banka vyzvala obyvatele ke klidu v obavách z návalu lidí snažících se hromadně vybrat své peníze.
„Nejsou žádné dolary, žádné rubly – nic! No, rubly vlastně jsou, ale ty mě nezajímají,“ řekl dvacetiletý Anton stojící ve frontě před moskevským bankomatem. „Nevím, co mám dělat. Mám strach, že se měníme v Severní Koreu nebo Írán,“ dodal.
Nákup zahraniční měny stojí Rusy asi o polovinu více než před týdnem – pokud ji vůbec seženou. Na začátku roku 2022 se jeden dolar prodával zhruba za 75 rublů a euro za 80 rublů. Válka však pomohla stanovit nové rekordy – v pondělí se dolar v jednu chvíli dostal na 113 rublů a euro na 127.
Pro Rusy je kurz rublu vůči dolaru dlouhodobě citlivou záležitostí. V devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu byl dolar jedinou tvrdou měnou, v níž Rusové uchovávali své úspory – a nejbezpečnější místo, kam je uložit, bylo v matraci.
Když vláda prezidenta Borise Jelcina v roce 1998 nedokázala splácet své dlužné závazky, pocítili ti, kdo spali na svých penězích, zadostiučinění.
V následujícím desetiletí však různá opatření centrální banky pomohla v Rusech znovu probudit víru a důvěru v rubl. Vklady uložené v ruské měně začaly růst a stejně tak rostl objem peněz, které Rusové investovali do akcií ruských společností. Ovšem stále platí, že při sebemenším náznaku nejistoty běží Rusové k nejbližšímu bankomatu vybrat dolary.
Jakmile minulý týden na Ukrajině propukla válka, Rusové se nahrnuli k bankomatům a vzpomněli si na zkušenosti z předchozích krizí. Třicátník Ilja právě dokončil splácení hypotéky v Moskvě. Říká, že se „v dohledné době“ nemůže přestěhovat.
„Když začala operace v Donbasu, šel jsem k bankomatu a vybral si v dolarech úspory, které jsem měl ve Sberbank. Teď je mám doslova pod polštářem. Zbytek úspor mám stále v bankách: polovinu v dolarech a zbytek v rublech. Pokud se situace zhorší, vyberu všechny. Mám strach, protože čekám vlnu loupeží. Ale je to tak, jak to je,“ dodal.
Fotky zveřejněné na sociálních sítích ukazují, jak se v posledních dnech tvoří dlouhé fronty u bankomatů a směnáren po celé zemi. Lidé mají strach, že jejich bankovní karty přestanou fungovat nebo že bude omezen objem hotovosti, kterou si mohou vybrat. Dolary a eura začaly docházet během několika hodin po invazi a od té doby jsou tyto měny ve velmi omezeném množství.
Problém s hotovostí se netýká jen Moskvy. Lidé jezdí do provinčních měst v naději, že tam budou dolary nebo eura dostupnější. Anonymní IT-specialista na sociální síti telegram vytvořil program, který autmaticky zjišťuje, jestli jsou v jednotlivých bankomatech soukromé banky Tinkoff eura nebo dolary, a pokud ano, sdílí s dalšími uživateli jejich polohu.
Banky popírají, že by měly nedostatek likvidních prostředků a analytici se shodují, že nedostatek hotovosti v bankomatech je spíš projevem snahy zabránit hromadnému vybírání peněz.
Kreml uvedl, že Rusko tyto nejnovější sankce očekávalo a je na ně připravené. Nedodal ovšem, jestli vláda poskytne ruským podnikům pomoc, jako tomu bylo během pandemie.
Ovšem běžní Rusové, z nichž mnozí získávají informace jen ze státem kontrolované televize papouškující prohlášení Kremlu, už brzy začnou ve svém každodenním životě zaznamenávat rozdíly. Obyvatelé Moskvy už hlásí fronty v některých obchodech s potravinami, protože lidé nakupují zboží, o kterém si myslí, že ho bude nedostatek kvůli zvýšení cen nebo obchodním restrikcím.
Ruské podniky by mohly nakonec kvůli dopadu sankcí zkrátit pracovní dobu nebo zastavit výrobu. Předpokládá se, že kromě poklesu hodnoty úspor přijde mnoho Rusů o práci, protože ekonomika bude odříznuta od finančních trhů na Západě.
Rusům to vše vyvolává vzpomínky na dobu, kdy prezident Vladimir Putin v roce 2014 anektoval Krym a lidé stáli hodiny ve frontách na hotovost. Směnárny musely narychlo nakupovat nové pětimístné kurzovní tabulky, protože na těch starých jim došel prostor. Tehdy stál dolar běžně 30-35 rublů, což je v dnešní době nepředstavitelně nízká částka.
