Podle vědců je velká pravděpodobnost, že bude naše planeta odstavena od veškerých energetických zdrojů, jako tomu bylo za doby pravěké. Žádné osvětlení, elektronika. Způsobit by to mohla jedna jediná sluneční bouře.
Mezinárodní tým astronomů sledoval celkem třicet dva nocí hvězdu EK Draconis. Ohnivou planetu podobnou slunci, která je stará sto milionů let. Vedoucí studie Kosuke Namekata z japonské Národní astronomické observatoře planetu označil za jako „zvědavou hvězdu“. Naskenovali ji pomocí satelitu NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a japonských teleskopů SEIMEI. Pozorování, které probíhalo v zimě loňského roku, vyvrcholilo 5. dubna, kdy Draconis vychrlil tzv. super erupci enormních rozměrů. Půl hodiny na to z povrchu hvězdy vytryskla koronární hmota zvaná CME. Jde o extrémně horké částice, či plazmu, která během jedné hodiny urazí i několik milionů kilometrů. Kdyby stejná reakce proběhla na slunci, mělo by to podle odborníků pro Zemi fatální následky.
„Koronální výrony hmoty mohou mít vážný vliv na život na Zemi a lidskou společnost,“ upozornil člen výzkumného týmu Yuta Notsy z Univerzity v Coloradu, který gigantický výbuch z EK Draconis také sledoval. Uvedl, že to bylo mnohem silnější než kdykoli předtím. Podle NatureAstronomy se vědci obávají, že nás zasáhne podobná katastrofická bouře pocházející ze slunce, již do konce tohoto století. To by ovšem pro civilizované lidstvo znamenalo zkázu.
Sluneční erupce Zemi v menší míře zasáhly již v minulosti. Z telegrafických sloupů létaly jiskry
Ničivá energie, která by se přiblížila k povrchu Země, by podle astrologů vyřadila z provozu veškeré satelity a rozvodné sítě, které dodávají elektřinu do domácností, firem, pro venkovní osvětlení a další. Došlo by k totálnímu blackoutu. V noci by se města ponořila do tmy.
Jeden takový silný výboj zemi zasáhl v roce 1921, událost známá pod názvem New York Railroad Storm. Následkem toho byly tehdy zahaleny do tmy velké oblasti severovýchodních Spojených států. Podle vědecké zprávy planetu doslova bombardovala série gigantických CME, což nebezpečně zesílilo magnetické pole a způsobilo to rozsáhlé škody.
O obrovském štěstí se dá pak mluvit v souvislosti s rokem 2012, kdy CME během devíti dnů těsně minula naši planetu. To stejné se odehrálo v roce 1859 v Carringtonu, kdy z telegrafních stožárů létaly jiskry. „Sluneční bouře nás může zasáhnout kdykoli, aniž bychom byli schopni zaznamenat její příchod,“ vyjádřil se k tomu vědec z US Geological Survey.
