Američan David Bennett se stal prvním člověkem na světě, kterému bylo transplantováno srdce z geneticky upraveného prasete. Píše o tom BBC a další servery.
Bennett (57) podstoupil experimentální sedmihodinový zákrok před třemi dni a nyní je prvním člověkem, jehož krev pohání prasečí srdce. Podle lékařů se mu daří dobře. Unikátní transplantace byla poslední nadějí na záchranu jeho života. Není však zatím jasné, jaké jsou jeho dlouhodobé šance na přežití.
„Měl jsem na výběr. Buď smrt, nebo tato transplantace. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední možnost,“ vysvětlil pan Bennett den před operací.
Lékaři z lékařského centra Marylandské univerzity dostali od amerického lékařského regulačního úřadu zvláštní povolení k provedení zákroku s odůvodněním, že Bennett, který trpí nevyléčitelnou srdeční chorobou, by jinak zemřel.
Byl považován za nezpůsobilého k transplantaci lidského srdce. K tomuto rozhodnutí lékaři často sáhnou, když je pacient ve velmi špatném zdravotním stavu.
Objev může zachránit sto tisíc životů
Prase použité k transplantaci bylo geneticky upraveno. Nemělo několik genů, které by vedly k tomu, že by tělo pana Bennetta orgán odmítlo, uvedla tisková agentura AFP.
Pro lékařský tým, který transplantaci provedl, představuje zákrok vyvrcholení dlouholetého výzkumu. Teoreticky může změnit životy lidí na celém světě.
Pacient stál před volbou: buď smrt, nebo experimentální operace. Nyní se cítí dobře. Foto: Reuters 
Zákrok trval sedm hodin. Foto: Reuters
Chirurg Bartley Griffith uvedl, že operace přiblíží svět „o krok blíže k vyřešení krize nedostatku orgánů“. V současné době umírá v USA každý den 17 lidí čekajících na transplantaci, přičemž na čekací listině je údajně více než 100 000 lidí.
Dr. Christine Lau, vedoucí katedry chirurgie na lékařské fakultě Marylandské univerzity, byla během operace na operačním sále. „Je vystaven většímu riziku, protože vyžadujeme větší imunosupresi. Jinou, než bychom běžně prováděli při transplantaci z člověka na člověka. Jak se pacientovi bude dařit od této chvíle, opravdu nevíme,“ řekla o pacientovi pro BBC.
Prasečí chlopně se už používají
„Lidé neustále umírají na čekací listině a čekají na orgány. Kdybychom mohli použít geneticky upravené prasečí orgány, nikdy by nemuseli čekat, mohli by v podstatě dostat orgán, jakmile by ho potřebovali. Navíc bychom nemuseli létat po celé zemi v nočních hodinách, abychom získali orgány a vložili je příjemcům,“ dodala.
O možnosti využití zvířecích orgánů pro takzvanou xenotransplantaci k uspokojení poptávky se uvažuje již dlouho a použití prasečích srdečních chlopní je již běžné.
V říjnu 2021 oznámili chirurgové v New Yorku, že člověku úspěšně transplantovali prasečí ledvinu. Operace byla v té době dosud nejpokročilejším experimentem v oboru. Příjemce však prodělal mozkovou smrt bez naděje na uzdravení.
