Kvůli pozastavení schválení projektu Nord Stream 2 německými úřady stoupla cena zemního plynu v Evropské unii a Velké Británii o 17 procent. Podle regulátorů je potřeba, aby napřed společnost operující plynovod fungovala v souladu s německými zákony. Bude proto muset přemístit část svého sídla ze Švýcarska do Německa. V úterý to uvedl server BBC.
Cena zemního plynu v Evropě stoupla už z tak vysokých částek o dalších 17 procent. Způsobilo to úterní rozhodnutí německých úřadů pozastavit schvalovací proces rusko-německého projektu Nord Stream 2. Potřeba je podle nich, aby sídlo organizace zodpovědné za chod plynovodu sídlilo v Německu. V současnosti má totiž mateřská společnost plynovodu ředitelství ve Švýcarsku, což neodpovídá německým zákonům.
Spuštění nové cesty, jak dopravit plyn do Evropy, se tak podle odhadů opozdí o několik měsíců. Plynovod dlouhý 1 225 kilometrů je přitom schopný fungovat od září, kdy byl dostavěn. Jeho stavbu považují evropské státy za kontroverzní rozhodnutí, jelikož vyvolává obavy z přílišného vlivu Ruska. Vést má totiž pod Baltským mořem, čímž „obejde“ Ukrajinu. Uvedl to server BBC.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelensky proto projekt označil za „nebezpečnou geopolitickou zbraň“. Jeho země kvůli němu totiž přijde o poplatky, které by jinak získala za umožnění přepravy plynu přes své území.
Německá kancléřka Angela Merkel proto nedávno pohrozila Rusku dalšími sankcemi, pokud by se k plynovodu stavělo s úmyslem využívat ho proti Ukrajině. I po případném schválení projektu Nord Stream 2 německými úřady však bude muset projít ještě přes Evropskou komisi.
Rusko využívání plynovodu jako politické páky odmítá
„Po podrobné revizi dokumentů jsme rozhodli, že je možné Nord Stream 2 certifikovat až poté, co jeho operátor zajistí kompatibilitu s německým právem,“ uvedly k rozhodnutí německé úřady. Vyostřily tím už tak v současnosti napnuté vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem s Běloruskem.
Rusko totiž z nejasných důvodů seskupuje armádu u hranic s Ukrajinou, Bělorusko je zase obviňováno z vyvolávání geopolitické krize na hranicích s Polskem. Evropská unie však od Ruska čerpá 40 procent svých dodávek zemního plynu. Obává se proto, že by své zásoby plynu mohl ruský prezident Putin využít pro své vlastní zájmy.
Rusko ale dlouhodobě odmítá, že by dávky plynu do Evropy zadržovalo, aby tím následně získalo politickou výhodu. Ruský premiér však podle serveru CNN Business v listopadu uvedl, že by „brzké dokončení certifikace Nord Stream 2 napomohlo k uvolnění současné situace“.
Rusko pak v současnosti do Evropy posílá plyn skrz Nord Stream 1, který rovněž vede pod Baltským mořem. Nový plynovod by však měl učinit Německo hlavním distributorem plynu pro další evropské státy.
