Během posledních pěti týdnů se ve Švédsku stalo šest vražd, jejichž oběťmi jsou ženy. Všechny mají jedno společné: pachatelem byl vždy někdo blízký. Ve Švédsku, které si zakládá na pověsti bezpečné země, se tak znovu rozhořely debaty o domácím násilí, píše BBC.
Dva ze šesti těchto zločinů se odehrály za denního světla, jeden přímo uprostřed venkovského městečka a druhý na autobusovém nádraží ve městě Linkoping. Ve Flemingsbergu, dělnické čtvrti ve Stockholmu, vrah ubodal ženu v jejím bytě před čtyřmi dětmi. Vyšetřovatelé už zadrželi podezřelého z vraždy, podle policie se jednalo o osobu, kterou oběť dobře znala.
Ačkoliv pravděpodobný vrah je už ve vazbě a nejednalo se zřejmě o náhodný zločin, lidé ve Flemingsbergu se začínají bát. „Myslím, že by se ještě víc mělo o mluvit o násilí páchaném na ženách, protože to není správné,“ řekl BBC Kristian Jansson (51), který byl zrovna nakupovat se svou osmnáctiletou dcerou Emmou-Louise. Ta řekla, že kvůli nedávným vraždám teď visí nad celou čtvrtí strach a ona sama málokdy chodí sama ven. „Necítím se bezpečně, když jsou kolem lidi, kteří zabíjejí,“ uvedla teenagerka.
Aktuální vlna vražd žen způsobila, že se Švédsko násilím páchaným na ženách skutečně zaobírá. Skandinávský stát si dlouho držel reputaci jedné z nejbezpečnějších zemí světa, kde se velmi dbá na rovnost pohlaví.
Domácí násilí roste. Mohou za to restrikce?
Za rok 2020 musela švédská policie řešit 16 461 případů násilí na ženách, které spáchal někdo blízký. Oproti roku 2019, kdy jich bylo 14 261, tak zaznamenala nárůst o 15,4 procenta.
Švédská ministryně pro rovnost pohlaví Marta Stenevi, řekla, že je současnou vlnou násilí na ženách zděšená, ale ne překvapená. „Ve Švédsku už jsme ušli k rovnosti pohlaví dlouhou cestu, ale pořád žijeme ve společenských strukturách, které ženy utlačují,“ řekla ministryně. Politici napříč spektrem vraždy žen odsoudili, podle nich by se mělo tvrdě zasáhnout.
Švédská „feministická vláda“, jak se sama nazvala, už dříve představila desetiletou národní strategii, která má za cíl širší vzdělávání a pomoc ženám v ohrožení. Nyní je na stole zákon, který by například násilníkům na ženách prodlužoval vězeňské tresty, v parlamentu zřejmě projde bez problémů.
Jenny Westerstrand, ředitelka organizace Roks, která pomáhá ženám v nouzi, míní, že za současnou vlnu násilí na ženách částečně může pandemie koronaviru a protiepidemická opatření. Ačkoliv Švédsko na rozdíl od jiných zemí nevyhlásilo celostátní lockdowny, ale okolnosti přinutily mnoho žen zůstat doma a prakticky nevycházet. „Nevyhledávají tolik pomoc, jako v dobách, kdy bylo všechno otevřené. Zůstávají ve vztazích, kde neshody eskalují,“ řekla Weseterstrand.
Migranti jako obětní beránek
Lidé ve Flemingsbergu se přou také o to, nakolik mohou za vlnu vzedmuté kriminality migranti, kterých ve Švédsku žije mnoho. Švédská policie neregistruje etnicitu pachatelů, vyšetřovatelé ale uvedli, že někteří z pachatelů nejsou „švédského původu“. I ministryně Stenevi uznala, že země má problém s tzv. zločiny ze cti, které se praktikují například v muslimských komunitách. „Někteří lidé, co tu žijí, se nikdy nebudou řídit švédskými zákony,“ řekla BBC pětadvacetiletá žena, která si nepřála být jmenována. Ale jiní, jako například osmadvacetiletá Sandra Engzell, míní, že přistěhovalci jsou jen obětním beránkem. „Nezáleží na tom, odkud jste. Žena by neměla být s nikým, kdo ji bije, ať už je z Afriky, nebo ze Švédska,“ řekla.
