Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.
Německý Bundestag zákon schválil ve čtvrtek 12. listopadu. Reforma má posílit boj proti praní špinavých peněz a organizovanému zločinu. Celníkům umožní prověřovat majetek, u kterého existují důvodné pochybnosti o zákonném původu, aniž by museli nejprve prokázat souvislost s konkrétním trestným činem.
Úřady mohou kryptoměny zadržet až na 180 dní
Nové pravomoci se mají vztahovat na významný majetek, zpravidla v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, tedy přibližně 2,4 milionu korun. Vedle kryptoměn půjde například o hotovost, luxusní automobily, nemovitosti nebo jiné cennosti.
Celníci budou moci podezřelý majetek předběžně zajistit na 30 dní. Pokud se během této doby nepodaří jeho původ objasnit, soud může zajištění prodloužit o dalších 150 dní. Majitel tak může mít nakládání se svým majetkem omezené až na půl roku, přestože proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.
Vlastník podezřelého majetku bude mít možnost doložit, jak jej získal. Pokud se jeho legální původ nepodaří věrohodně vysvětlit, může následovat návrh na definitivní odnětí majetku, o kterém rozhodne soud.
Reforma zároveň rozšiřuje možnosti kontroly přeshraničních digitálních převodů a výslovně počítá se zajišťováním kryptoměnových aktiv. Posílena má být také německá finanční zpravodajská jednotka, která se zabývá podezřelými transakcemi.
Opozice pochybuje o účinnosti opatření
Zákon podpořily vládní strany CDU/CSU a SPD společně s opoziční AfD. Proti hlasovala Levice, zatímco Zelení se zdrželi. Někteří opoziční poslanci upozorňují, že reforma nemusí dostatečně zasáhnout velké organizované skupiny využívající složité finanční struktury.
Kritici rovněž zpochybňují očekávaný finanční přínos. Vláda od roku 2028 počítá s dodatečnými příjmy přibližně 308 milionů eur ročně, zatímco odhadovaný roční objem praní špinavých peněz v Německu dosahuje až 100 miliard eur.
Nová úprava má také zjednodušit postup proti digitálním aktivům, u kterých není jasné, odkud pocházejí. Dosavadní systém totiž podle vlády ztěžuje zásahy v případech, kdy existuje podezření na nelegální původ majetku, ale chybějí důkazy potřebné pro trestní řízení.
Zákon ještě musí schválit Spolková rada, která zastupuje jednotlivé německé spolkové země. Většina opatření by měla začít platit 1. ledna 2027. Konečná účinnost však závisí na dokončení legislativního procesu.


