Maďarsko ve středu zpřístupnilo veřejnosti rozsáhlé záznamy komunistické tajné policie. Internetová databáze obsahuje přibližně 60 tisíc jmen lidí vedených v evidenci někdejších bezpečnostních služeb. Premiér Péter Magyar označil zveřejnění za splnění desítky let odkládaného slibu. Upozornil zároveň, že některé rodiny mohou v archivech objevit bolestivé informace.
Maďarská vláda ve středu 4. listopadu zpřístupnila veřejnou databázi dokumentů komunistické tajné policie. Materiály pocházejí z období let 1945 až 1989, kdy bezpečnostní složky využívaly rozsáhlou síť spolupracovníků ke sledování obyvatel. Zveřejnění přichází více než 36 let po pádu režimu a představuje zásadní změnu v přístupu k dosud omezeně dostupným archivům.
Premiér Péter Magyar na tiskové konferenci v Budapešti připomněl, že otevření spisů patřilo mezi nesplněné sliby demokratické transformace v roce 1990. Jeho vláda se ke kroku zavázala během letošní předvolební kampaně a potřebný zákon prosadila v září. Databáze je nyní dostupná veřejnosti na adrese nyitottaktak.hu, bez nutnosti prokazovat příbuzenský vztah k uvedeným osobám.
Ne každý uvedený v archivech byl informátorem
Komunistické bezpečnostní služby využívaly podle historiků během několika desetiletí přibližně 150 tisíc informátorů. Řada z nich však nespolupracovala dobrovolně. Tajná policie lidi vydírala, vyhrožovala jim zveřejněním citlivých informací nebo vytvářela tlak na jejich rodiny. Některým například bránila v kariérním postupu příbuzných či v získání potřebných léků ze zahraničí.
Ředitel historického archivu Gergő Bendegúz Cseh upozornil, že samotné uvedení jména v evidenci ještě nedokazuje skutečnou spolupráci. Někteří lidé nemuseli nikdy podat žádné hlášení. Část dokumentů navíc byla zničena během povstání v roce 1956 a další zmizely těsně před pádem komunistického režimu. Historici proto doporučují posuzovat jednotlivé případy v širších souvislostech.
Orbán tvrdí, že spolupráci odmítl
Otevření archivů znovu vyvolalo otázky týkající se minulosti bývalého premiéra Viktora Orbána. Ten v úterý prohlásil, že se ho tajná policie pokusila získat jako informátora během vojenské služby. Nabídku podle svých slov odmítl a později se sám stal objektem sledování. Jeho jméno se mezi nově zveřejněnými záznamy neobjevilo.
Magyar vyzval veřejnost, aby s informacemi zacházela citlivě a nedělala ukvapené závěry. Vláda zároveň připravila psychologickou pomoc pro lidi, kterých se odhalení dotkne. Datum zveřejnění bylo symbolické. Právě 4. listopadu uplynulo 70 let od sovětského zásahu, který potlačil maďarské povstání v roce 1956. Další část archivních materiálů, včetně podrobnějších náborových spisů, má být zveřejněna 25. února 2027.
