Brazilským prezidentem byl podle předběžných výsledků počtvrté zvolen stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedly tiskové agentury s odvoláním na oznámení Nejvyššího volebního soudu.
Ten po sečtení všech hlasů uvedl, že Lula zvítězil s náskokem téměř 4,4 milionu hlasů a získal celkem 51,8 procenta hlasů. Bolsonaro okamžitě odmítl uznat porážku a požadoval anulování volebních výsledků. Stalo se tak po chaotickém večeru v některých volebních místnostech, který následoval po rozhodnutí na poslední chvíli prodloužit dobu hlasování o dvě hodiny, napsala agentura AP.
Brazilian President Luiz Inacio Lula da Silva won a historic fourth term, the country’s electoral court said, in a shock result that defied polls, precedent and global anti-incumbent sentiment https://t.co/7YJTjgnFAX https://t.co/BR7HSjSCRD
— Reuters (@Reuters) October 26, 2026
Zatím není jasné, zda by Bolsonarova stížnost mohla splnit právní podmínky pro anulování výsledků voleb. Předseda volebního soudu Kássio Nunes Marques, kterého svého času jmenoval bývalý prezident Jair Bolsonaro, uvedl, že prodloužení doby hlasování nemělo na výsledky žádný vliv, dodala AP.
„Brazilci přišli k volbám, protože se nám podařilo je přesvědčit, že hlasování je klíčové pro ochranu demokracie,“ řekl Lula podle agentury AFP ve svém prvním veřejném vyjádření po oznámení výsledků voleb. Dodal, že voliči dokázali překonat „vměšování“ digitálních platforem, a přislíbil regulaci těchto platforem. „Naše vlast buď zůstane svobodná, anebo za Brazílii zemřeme,“ prohlásil podle AP a přislíbil, že země nedovolí nikomu, aby byla „zadním dvorkem“
Znovuzvolení bezmála jednaosmdesátiletého Luly, hlasitého kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa, znamená, že největší ekonomika Latinské Ameriky si i nadále udrží určitý odstup od Washingtonu, napsala AP.
Lulův triumf jde proti trendu v Latinské Americe, kde v poslední době vítězí stále více pravicově orientovaných prezidentských kandidátů napojených na Trumpa, což dále posiluje vliv Spojených států v regionu. Díky Lulovu vítězství mají nyní Mexiko a Brazílie – dva nejlidnatější státy Latinské Ameriky – v čele levicově orientované lídry. Největší ekonomika Latinské Ameriky s ročním hrubým domácím produktem ve výši 2,6 bilionu dolarů (asi 56,4 bilionu Kč) si tak zachová nezávislost na USA, a to i navzdory tlaku v podobě zvýšených cel, která zavedl Trump.
Pokud volební úřady Lulovo vítězství potvrdí, stane se prezidentem již počtvrté (přičemž všechna funkční období na sebe nenavazovala). Další funkční období začne 5. ledna 2027. Je to poprvé od konce brazilské vojenské diktatury v roce 1985, kdy prezidentský úřad získal kandidát, který v prvním kole voleb skončil na druhém místě. V prvním kole získal Bolsonaro 47 procent hlasů, zatímco Lula 45 procent. Tento rozdíl představoval 2,2 milionu hlasů, uvedla AP. Lula ale po porážce v prvním kole reorganizoval svou kampaň, oslovil mladé voliče, dostal miliony Brazilců do ulic na obranu demokratických hodnot a svého odkazu i vyvolal obavy z působení dalšího Bolsonara v čele země, dodala.
Zkušený politik Lula svým vítězstvím v nedělních volbách „popřel všechny předpovědi“, a to také znamená, že na rozdíl od Argentiny, Chile či Kolumbie, těšících se podpoře amerického prezidenta Trumpa, se Brazílie nakonec nevydala doprava. Zůstává tak jednou z mála levicových bašt v Latinské Americe, poznamenala agentura AFP. Upozornila však, že prostor pro manévrování hlavy státu bude však během čtvrtého funkčního období zřejmě omezený, a to v důsledku drtivého úspěchu konzervativců v parlamentních volbách před třemi týdny.
Agentura Reuters označila získání čtvrtého mandátu v čele Brazílie za bezprecedentní a také překvapivý výsledek, který popřel předvolební průzkumy, dosavadní zvyklosti i celosvětový trend odmítání stávajících lídrů. Zároveň tím zastavil vlna pravicových volebních vítězství napříč Latinskou Amerikou. Lulovo znovuzvolení se přitom v určitých fázích zdálo být velmi nepravděpodobné. Voliči byli vůči němu i jeho straně skeptičtí kvůli korupčním skandálům a rostoucím cenám. Navíc se zdálo, že tento bývalý dělník v kovoprůmyslu a odborový předák ztratil kontakt s proměňující se společností, zejména s novou ekonomikou založenou na digitálních platformách a rostoucím počtem lidí pracujících v neformálním sektoru. Podle odborníků na průzkumy veřejného mínění pomohla Lulovi k vítězství vyšší volební účast, než se očekávalo, dodala.
