Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.
Na seychelském atolu Aldabra dnes žije největší volně se pohybující populace obřích želv na světě. Jejich počet dokonce výrazně převyšuje počet obyvatel celých Seychel. Nový výzkum, který vedli odborníci ze Seychelles Islands Foundation (SIF) a Exeterské univerzity, odhalil, že se zdejší populaci po desetiletích ochrany mimořádně daří.
Vědci vyhodnotili údaje ze sčítání želv v letech 2018 až 2022. Jejich odhad dosáhl téměř 183 tisíc dospělých a dospívajících jedinců. Předchozí často používaný údaj z konce 90. let přitom hovořil o přibližně 100 tisících želvách. Výsledky zároveň ukázaly, že během sledovaného období zůstávala populace poměrně stabilní.
Desítky let ochrany přinesly výsledky
Ještě v 19. století byly želvy na Aldabře intenzivně využívány člověkem a jejich počet klesl pod tisíc jedinců. Situace se postupně změnila díky dlouhodobým ochranářským opatřením. V roce 1981 se atol stal přísně chráněnou přírodní rezervací a o rok později byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Obnova populace dnes představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů ochrany přírody v Indickém oceánu. Aldabra je navíc jedním z pouhých dvou míst na světě, kde obří želvy žijí volně v přírodě. Druhým jsou Galapágy, jejichž populace je podstatně menší.
Přesné sčítání těchto zvířat však není jednoduché. Hustá vegetace na atolu komplikuje jejich pozorování, a proto museli odborníci při vyhodnocování údajů zohlednit také jedince, které během průzkumu přímo nespatřili. Díky tomu získali spolehlivější představu o velikosti populace a důležitý podklad pro její další sledování.
Želvy stále ohrožují změny klimatu
Navzdory příznivým výsledkům čelí želvy na Aldabře několika hrozbám. Změny klimatu mohou přinášet delší a častější období sucha, která omezují dostupnost potravy i stínu. Stoupající hladina oceánu zároveň ohrožuje nízko položené části atolu.
Problém představují také nepůvodní živočichové, především zdivočelé kočky a krysy černé. Ty ohrožují želví vejce a čerstvě vylíhlá mláďata. Ochránci přírody proto plánují jejich odstranění z atolu, což by mohlo vytvořit příznivější podmínky pro další vývoj želví populace.
Nové výsledky vědcům umožní lépe sledovat případné změny v následujících desetiletích. Dlouhodobý monitoring má pomoci včas odhalit dopady sucha, rostoucí hladiny moře i nepůvodních živočichů a přizpůsobit jim ochranná opatření.


