Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.
Vědci z Exeterské univerzity spojili údaje z pozorování vorvaňů s modely předpovídajícími budoucí změny oceánského prostředí. Zaměřili se především na jihozápadní část Indického oceánu, kde jsou informace o početnosti a pohybu těchto velryb stále omezené. Výzkum vycházel z údajů shromážděných během posledních dvaceti let a zapojilo se do něj devět výzkumných skupin.
Vorvani mohou přijít až o 40 % vhodného prostředí
Výsledky ukazují, že oteplování oceánu může výrazně zmenšit oblasti vhodné pro život vorvaňů. Při scénáři, kdy lidstvo rychle omezí emise skleníkových plynů, by do roku 2100 mohlo zmizet přibližně 40 % jejich vhodného prostředí. Při středním scénáři vědci předpokládají úbytek o 37 %.
Překvapivě nižší ztrátu, přibližně 20 %, předpovídají modely při nejvýraznějším oteplení. Silnější oceánské proudy by totiž mohly vytvořit příznivější podmínky v některých oblastech. Vědci však upozorňují, že výzkum nezohledňoval všechny dopady klimatických změn na mořský ekosystém, které by mohly vorvaňům naopak uškodit.
Důležitou roli hraje také podoba mořského dna. Vorvani vyhledávají oblasti s prudkými podmořskými svahy, kde proudění přivádí živiny z hlubin. Ty podporují prostředí vhodné pro hlubokomořské olihně, které tvoří významnou součást jejich potravy. Právě taková místa by mohla zůstat důležitá i při dalším oteplování.
Proměny oceánu komplikují ochranu přírody
Výzkumníci identifikovali oblasti, které by mohly vorvaňům poskytovat vhodné podmínky až do konce století. Nacházejí se především poblíž Seychel a Mauricia a podél podmořských hřbetů mezi těmito ostrovními oblastmi.
„Vorvani překonávají obrovské vzdálenosti, takže jejich ochrana musí zahrnovat rozsáhlé oblasti, aby mohli hledat potravu, rozmnožovat se a migrovat,“ vysvětlil výzkumník Alexander Lomas z Exeterské univerzity.
Samotné vyhlášení chráněných oblastí ale nemusí stačit. S pokračujícími klimatickými změnami se totiž vhodné prostředí přesouvá, a ochrana proto musí reagovat i na měnící se pohyb velryb. Významnou roli mohou sehrát mezinárodní dohody zaměřené na ochranu oceánů a omezení hrozeb, mezi které patří nadměrný rybolov, hluk, znečištění a klimatické změny.
Podle mořské bioložky Kirsten Young, která vede výzkumnou skupinu zaměřenou na kytovce na Exeterské univerzitě, by ochrana rozsáhlých a vzájemně propojených částí oceánu nepomohla pouze vorvaňům. Přispěla by také k obnově širšího mořského ekosystému a dalších druhů, které v něm žijí.
V jihozápadním Indickém oceánu byli vorvani v minulosti intenzivně loveni. Nové poznatky nyní pomáhají lépe určit oblasti důležité pro jejich dlouhodobé přežití. Vědci zdůrazňují, že účinná ochrana musí zohledňovat nejen jejich současný výskyt, ale také místa, kde pro ně vhodné podmínky přetrvají v dalších desetiletích.
