Pravidelné večerní mlsání nemusí ovlivňovat jen tělesnou hmotnost. Nová americká studie naznačuje, že lidé, kteří jedí pozdě večer nebo těsně před spaním, mohou mít také vyšší riziko ztukovatění jater a cirhózy. Vědci analyzovali údaje téměř 200 tisíc lidí a zjistili souvislost mezi načasováním jídla a výskytem těchto onemocnění.
Výzkumníci z Oregon Health & Science University analyzovali údaje ze tří rozsáhlých amerických studií zaměřených na zdraví a životní styl. Zkoumali především souvislost mezi večerním stravováním a dvěma onemocněními: metabolicky podmíněným ztukovatěním jater (MASLD) a cirhózou. Výsledky zveřejněné 9. října ukázaly, že u lidí, kteří pravidelně jedli pozdě večer, bylo riziko těchto onemocnění o 20 až 30 procent vyšší než u ostatních účastníků.
Biologické hodiny ovlivňují také činnost jater
Vědci vycházeli z údajů účastníků, kteří sami popisovali své stravovací návyky a zdravotní stav. Pozdním jídlem přitom rozuměli konzumaci potravin po večeři nebo dokonce v době, kdy už člověk obvykle spí.
Vyšší výskyt jaterních onemocnění se projevil právě u lidí s tímto stravovacím návykem. Možné vysvětlení souvisí s cirkadiánním rytmem, tedy vnitřními biologickými hodinami, které řídí řadu procesů v organismu.
Játra jsou na tento rytmus obzvlášť citlivá. Jejich činnost se během dne mění a souvisí mimo jiné se zpracováváním živin a ukládáním energie. Pokud člověk pravidelně jí v době, kdy se tělo připravuje na spánek, může narušovat přirozené metabolické procesy.
Podle jednoho z autorů studie Andrewa McHilla předchozí výzkumy ukázaly, že noční stravování snižuje schopnost organismu efektivně zpracovávat potravu. Takové změny mohou postupně přispívat k obezitě, cukrovce a problémům s játry.
Vědci chtějí zjistit, zda pomůže dřívější večeře
Hlavní autor výzkumu Robert Wilechansky upozornil, že důležitou roli nemusí hrát pouze složení jídelníčku, ale také čas, kdy člověk potravu konzumuje. Omezení příjmu kalorií na dobu končící několik hodin před spaním by podle něj mohlo být pro zdraví jater prospěšné.
Studie byla ovšem pozorovací, takže samotnou příčinnou souvislost mezi pozdním jídlem a onemocněním jater neprokazuje. Výsledky navíc vycházejí z údajů, které účastníci poskytovali sami, a vědci pracovali s poměrně širokou definicí pozdního stravování.
Wilechansky zároveň připomněl, že pouze malá část lidí se ztukovatěním jater dospěje k závažnějším komplikacím, jako je cirhóza. Vyšší relativní riziko tedy neznamená, že většina lidí, kteří jedí večer, vážně onemocní.
Vědci nyní připravují další klinický výzkum, během kterého budou stravovací návyky sledovat přímo. Chtějí zjistit, zda posunutí posledního jídla na dřívější hodinu skutečně zlepší zdravotní ukazatele u lidí, kteří už ztukovatěním jater trpí.
