Produktivita práce v Evropské unii ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla. Česko se však vydalo opačným směrem. Výkon připadající na jednu odpracovanou hodinu klesl o 0,8 procenta, což byl druhý nejhorší výsledek mezi členskými státy.
Produktivita práce měřená podle odpracovaných hodin ve druhém čtvrtletí letošního roku v celé Evropské unii vzrostla meziročně o 0,8 procenta. Ještě v prvním čtvrtletí dosahoval růst po pozdější revizi 0,4 procenta. Vývoj tak ukazuje na zrychlení růstu produktivity v rámci celé Unie.
Česko skončilo na chvostu Unie
Česká ekonomika se ale celounijnímu trendu vymykala. Produktivita na jednu odpracovanou hodinu meziročně klesla o 0,8 procenta. Horší výsledek zaznamenalo pouze Rumunsko, kde pokles dosáhl 1,2 procenta. V Portugalsku činil 0,5 procenta.
Celkem se produktivita na odpracovanou hodinu snížila v pěti členských zemích, zatímco v Irsku se meziročně nezměnila. Na opačném konci žebříčku bylo Slovinsko, kde produktivita vzrostla o 5,8 procenta. Následovalo Dánsko s růstem o 3,5 procenta a Lotyšsko s 3,4 procenta.
Produktivita práce vyjadřuje množství reálného ekonomického výkonu vytvořeného jedním zaměstnaným člověkem nebo za jednu odpracovanou hodinu. Do výpočtu proto vstupují údaje o hrubém domácím produktu a zaměstnanosti. Vývoj produktivity nemusí kopírovat samotný růst ekonomiky ani počet lidí, kteří mají práci.
Výsledky se liší podle způsobu měření
Odlišný obrázek nabízí produktivita počítaná na jednoho zaměstnaného člověka. V celé Evropské unii se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,9 procenta. Největší růst zaznamenalo opět Slovinsko, tentokrát o 4,5 procenta. Následovalo Dánsko s 3,6 procenta a Litva s 3,5 procenta.
Pokles produktivity na zaměstnaného člověka se týkal pouze tří členských států. V Irsku činil jedno procento, v Rumunsku 0,8 procenta a v Itálii 0,4 procenta. Rozdíl mezi oběma ukazateli souvisí mimo jiné s tím, že produktivita na hodinu zohledňuje také změny v množství odpracovaného času.
