Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu. Informují o tom The Times of Israel a CBS.
Diplomatická cesta mezi Washingtonem a Teheránem se znovu uzavírá. Donald Trump nepovažuje návrat k červnovému memorandu za smysluplný a chce vůči Íránu prosadit výhodnější podmínky prostřednictvím ekonomického nátlaku.
US President Donald Trump said on Thursday Iran was facing such severe economic problems it could no longer pay the salaries of its forces, when asked whether other countries would take his "economic D-Day" campaign seriously and stop trading with Tehran. The campaign — formally… pic.twitter.com/SGaqRzRg8m
— Iran International English (@IranIntl_En) August 28, 2026
Prozatímní dohoda se rozpadla pouhé dny po uzavření. Sporným bodem se stal především strategický Hormuzský průliv, jímž před válkou proudila zhruba pětina světových dodávek ropy. Katar a Pákistán se nyní snaží vyjednávání obnovit, Trumpova administrativa však podle diplomatických zdrojů už původní rámec nechce.
Americké sankce
Nové americké sankce, které v pondělí představil ministr financí Scott Bessent, zasahují íránský sektor digitálních aktiv a technologií, obchod se zlatem, letectví i lodní dopravu. Sekundární postihy mohou dopadnout také na firmy a subjekty ve Spojených arabských emirátech, Hongkongu, Číně, Singapuru či Evropě, pokud se budou podílet na přepravě íránské ropy.
Trump naznačil, že případné kroky mohou zasáhnout i čínské banky obchodující s Íránem. „Kdo řekl, že to neudělám?“ reagoval na dotaz novinářů. Současně odmítl, že by mezi Spojenými státy a Íránem nyní probíhaly přímé rozhovory. Teherán podle něj usiluje o dohodu, zatímco Washington nemá zájem o jednání.
Cílem amerického tlaku má být omezení íránského jaderného programu a obnovení bezpečné plavby v Hormuzském průlivu. Jeden z diplomatů ovšem upozornil, že podobná strategie může fungovat jen tehdy, pokud bude Bílý dům ochoten čekat dlouhé měsíce. Vzhledem k nepopularitě války mezi Američany o tom vyjádřil pochybnosti.
Írán jedná s Katarem
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve čtvrtek v Teheránu jednal s katarským premiérem a šéfem diplomacie Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Sáním. Katar vyzval ke zmírnění napětí a zdůraznil nutnost respektovat svobodnou plavbu v Hormuzském průlivu v souladu s mezinárodním právem.
Teherán však trvá na tom, že průliv neotevře, dokud USA nezruší námořní blokádu, neuvolní zmrazená íránská aktiva a neodstoupí od sankcí. Írán navíc usiluje o zavedení poplatků za využívání této vodní cesty, což Washington i státy v regionu odmítají.
Americká blokáda íránských přístavů mezitím prohlubuje nedostatek pohonných hmot v zemi. Íránští představitelé připouštějí, že domácí produkce benzinu nestačí a dovoz komplikují právě americká opatření. U čerpacích stanic se v posledních dnech tvořily fronty.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea nové sankce přivítal, označil je ale jen za další krok. Podle něj bude nutné proti íránskému režimu stupňovat ekonomické, diplomatické i „operační“ akce, dokud nepadne. Teherán naopak tvrdí, že se hospodářskému tlaku nepodřídí.


