Orangutani patří mezi nejinteligentnější tvory na Zemi, přesto bojují o přežití. Kácení pralesů, pytláctví a střety s lidmi je připravují o bezpečný domov. Světový den orangutanů proto letos připomíná, že ochrana těchto lidoopů úzce souvisí také s budoucností lidí.
Světový den orangutanů připadá každoročně na 19. srpna. Nadace Borneo Orangutan Survival jej letos připomněla společně s indonéským ministerstvem lesnictví, správami chráněných oblastí a dalšími partnery. Hlavní výzva zní jasně. Jednejme pro orangutany, jejich les je naše budoucnost.
Orangutans are critically endangered, facing threats from climate change, habitat loss, poaching, deforestation and more.
— United Nations (@UN) August 19, 2026
On Wednesday’s #OrangutanDay, help spread the word about the importance of protecting these incredible animals.
More from @UNEP: https://t.co/SJmH6U6e2Z pic.twitter.com/pLK2cw9Hbm
Tři druhy na pokraji vyhynutí
Na světě žijí tři druhy orangutanů. Jde o orangutana sumaterského, bornejského a tapanulijského. Všechny tři druhy patří mezi kriticky ohrožené. Nejhorší situaci čelí orangutan tapanulijský, kterého vědci uznali jako samostatný druh teprve v roce 2017. Ve volné přírodě přežívá méně než 700 jedinců.
Orangutani obývají nížinné deštné pralesy Bornea a Sumatry. Většinu života tráví vysoko v korunách stromů a jsou největšími živočichy na světě, kteří žijí převážně na stromech. S lidmi sdílejí přibližně 97 procent DNA. Dokážou řešit problémy, používat nástroje a vytvářet složité sociální vazby.
Jejich přirozené prostředí však rychle mizí. Těžba uhlí, plantáže palmy olejné, výroba papíru a pěstování kaučuku mění pestré pralesy v rozsáhlé monokultury. Zbývající les navíc často netvoří jeden celek. Rozpadá se na malé a izolované plochy, které dlouhodobě neuživí zdravou populaci orangutanů.
Když zvířata přijdou o les, musejí hledat potravu na otevřených plochách nebo na polích. Tím se dostávají do konfliktu s farmáři, kteří je vnímají jako hrozbu pro úrodu. Někteří orangutani končí v pastech, jiní utrpí vážná zranění nebo je lidé zabijí.
Další nebezpečí představují pytláci a nelegální obchod se zvířaty. Především mláďata prodávají jako domácí mazlíčky. Aby pytláci mládě získali, obvykle nejprve zabijí jeho matku. Každá taková ztráta populaci výrazně zasáhne, protože orangutani se rozmnožují mimořádně pomalu. Samice orangutana sumaterského mívá mládě v průměru jen jednou za devět let.
Záchrana nekončí návratem do přírody
Ochránci přírody proto nemohou zachraňovat pouze jednotlivá zvířata. Potřebují chráněné lesy, hlídky proti pytlákům, dlouhodobou obnovu poškozených oblastí a spolupráci místních komunit. Zachránění orangutani zároveň procházejí náročnou rehabilitací, během které znovu získávají schopnosti potřebné pro samostatný život.
Předseda nadace BOS Jamartin Sihite upozornil, že návrat do volné přírody představuje pouze jednu část dlouhé cesty. „Záchrana jediného orangutana není práce na jeden den ani jeden rok. Trvá roky, než ho připravíme na návrat do volné přírody. Vypuštěním to ale nekončí. Musíme zajistit, aby lesy zůstaly zachované, zdravé a dál jim poskytovaly domov.“
Nadace BOS vznikla v roce 1991 a dnes pečuje ve dvou rehabilitačních centrech o více než 300 orangutanů. Na záchraně zvířat, obnově lesů, vzdělávání a podpoře komunit pracuje přibližně 400 zaměstnanců. Do péče se zapojují odborníci na primáty, ekologii, biodiverzitu, obnovu lesa i zdraví orangutanů.
Pralesy přitom neslouží jen těmto lidoopům. Poskytují čistou vodu, ukládají uhlík, pomáhají regulovat klima a chrání tisíce dalších druhů. Orangutani navíc roznášejí semena a podporují přirozenou obnovu lesa. Pokud zmizí, oslabí se celý systém, na kterém závisejí také místní obyvatelé.
Pomoci může ochrana pralesů, podpora důvěryhodných ochranářských projektů nebo nahlašování nelegálního obchodu se zvířaty. Důležitou roli hraje také vzdělávání komunit žijících na okraji pralesa. „Orangutani mohou přežít pouze tehdy, pokud zůstanou chráněné lesy, na kterých jsou závislí,“ připomněl Ari Wibawanto z ochranářské agentury Východního Kalimantanu.
Poselství letošního Světového dne orangutanů tak spojuje osud zvířat s budoucností celého regionu. Každý zachovaný strom a každý bezpečný návrat orangutana do přírody pomáhá udržet prales živý. Ochrana jejich domova zároveň chrání vodu, klima, další živočichy i lidi, kteří na zdravém lese závisejí.
