Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov v šokujícím úterním prohlášení vyzval k uspořádání prezidentských voleb, ačkoli to ukrajinská ústava za válečného stavu neumožňuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že během probíhajícího konfliktu se volby neuskuteční. Výzva k volbám nepřišla v pravou chvíli a může Zelenskému ztížit pozici.
Fedorov vyzval k uspořádání prezidentských voleb na Ukrajině. Země podle něj musí najít „legální, bezpečný a realistický mechanismus, který Kyjevu umožní obnovit jeho demokratické hodnoty i ve válečných podmínkách“.
Zelenskyj reagoval, že prezidentské volby během války by „zničily Ukrajinu“ rozdělením jejích obyvatel. „Věřím, že pokud chceme zničit naši zemi, pak se můžeme během této války posunout k volbám,“ uvedl ukrajinský prezident.
Zelenskyy rejects wartime elections citing "huge risk" and "split" for Ukraine https://t.co/rswF63uFRS
— CBS News (@CBSNews) August 23, 2026
Fedorov byl populární díky svým snahám o vylepšení náborového systému a příklonu k válčení pomocí dronů. Byl to mladý inovátor, který se kvůli tomu dostal do sporu s Oleksandrem Syrským, tehdejším nejvyšším velitelem ozbrojených sil.
Jeho sesazení vedlo k masivním protestům. Nahradil ho předchozí šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) Jevhen Chmara. Fedorov je považován za možného vyzyvatele Zelenského v prezidentských volbách.
„Demokracie nemůže být rukojmím Ruska,“ prohlásil exministr k příležitosti schválení jeho nástupce ukrajinským parlamentem. „Bojujeme právě proto, že chceme zůstat svobodným evropským státem.“
Volby teď nejsou možné
Volby uprostřed války by Ukrajinu mohly ochromit. Poražený tábor prezidentského kandidáta by pak mohl brzdit legislativní reformy vládnoucí administrativy a podkopat postavení vítězného prezidenta, což by mohlo vést k porážce zevnitř.
Ukrajinské zákony zakazují pořádání prezidentských voleb během válečného stavu. I kdyby válka skončila, podle expertů by bylo potřeba alespoň šest měsíců na přípravu a zavedení legislativních reforem a technologií pro uskutečnění hlasování, které by splňovalo evropské standardy.
Příměří ani konec bojů však nejsou na pořadu dne. Hlasování během konfliktu by znamenalo obrovské riziko. Rusko by totiž mohlo schválně útočit na volební místnosti. Hlasování není možné uskutečnit, dokud jsou vojáci na frontové linii a tisíce se jich pohřešují. Na Ukrajině také žijí desítky tisíc seniorů bez internetového připojení.
I kdyby se tedy podařilo zorganizovat volby online, nemohla by hlas odevzdat celá ukrajinská populace. Jen stěží si lze představit ukrajinské vojáky se špatnou komunikací, které pronásledují drony a prší na ně rakety, jak zvažují volební možnosti.
Je také potřeba položit si otázku, jak by volili Ukrajinci žijící na okupovaných územích? Miliony uprchlíků žijících v zahraničí?
Jakékoli neúplné hlasování by pro Moskvu bylo darem. Kreml opakovaně odmítal se Zelenským jednat, neboť ho nepovažuje za legitimního prezidenta. Také vyvíjí tlak na Zelenského, aby odstoupil a uspořádal volby.
Volby by pravděpodobně znamenaly chaos. Rusko by nejspíše využilo průzkumů veřejného mínění k dezinformačním kampaním.
Podle dosavadních průzkumů jsou hned po Zelenském favority na post prezidenta Ukrajiny bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a právě Fedorov. Oba by pravděpodobně vedli ukrajinskou politiku stejným směrem jako administrativa Zelenského. Zřejmě by se však zbavili poradců kolem současného prezidenta. Podle nich totiž zodpovídají za špatná rozhodnutí a korupční skandály.
Fedorova výzva ukazuje, že na ukrajinské politické scéně se objevila nová síla, která se snaží dávat najevo, že současný prezident se odchýlil od svého původního volebního mandátu. Tato tvrzení přiživuje frustrace z vývoje konfliktu s Ruskem a nepopulárních opatření, jako je mobilizace, často provázená „lovem“ a násilným odchytáváním mužů ve vojenském věku.
Špatné vyhlídky do budoucna
Zelenskému neprospívají ani vyhlídky pro zbytek letošního roku. Zima se blíží a Ukrajina nemá dostatek střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Na velká města, včetně Kyjeva, dopadají rakety a ruská pěchota nepřestává útočit ve snaze dobýt Donbas, nehledě na enormní ztráty. Kyjev přitom varoval, že Rusko chystá mobilizaci půl milionu vojáků. Někteří by měli putovat rovnou na frontu, zbytek má vytvořit rezervy.
Neexistuje přitom žádný bezpečný mechanismus na uspořádání voleb během probíhajícího konfliktu, pokud Zelenskyj nerezignuje a nesvěří moc do rukou předsedy parlamentu. Konečným důsledkem Fedorovy výzvy tak je zvýšení tlaku na Zelenského a oslabení jeho pozice, upozornění na otázky ohledně jeho legitimity a posílení volání po ukončení války.
Hrozí, že se příležitosti chopí Moskva, která znovu zpochybní Zelenského legitimitu a bude volat po ukončení konfliktu. Americký prezident Donald Trump by se pak opět mohl přiklonit na stranu Ruska a označit Zelenského za „diktátora“.
Zelenského popularita přitom od začátku války výrazně klesla. Po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 měl podporu 90 procent Ukrajinců. Dnes se pohybuje kolem 55 až 59 procent, v čemž hrají roli korupční skandály a únava z války. Nic to ale nemění na skutečnosti, že volby během válečného stavu nelze bezpečně a spravedlivě uskutečnit.
