EkologieBurnham rozhodne o těžbě v Severním moři i slabších cílech pro elektromobily

Burnham rozhodne o těžbě v Severním moři i slabších cílech pro elektromobily

Britský premiér Andy Burnham čelí zásadní zkoušce své klimatické politiky. Jeho vláda brzy rozhodne o těžbě ropy a plynu v lokalitách Rosebank a Jackdaw. Současně zvažuje výrazné zmírnění prodejních cílů pro elektromobily.

Rozhodování přichází po pěti vlnách veder, rozsáhlém suchu a stovkách požárů. Oheň v oblasti West Midlands zničil 19 domů, spálil zhruba 200 hektarů půdy a poslal desítky lidí do nemocnice. Vláda nasadila armádu a prostřednictvím národního výstražného systému varovala obyvatele Anglie a Walesu.

Vláda hledá pragmatičtější cestu

Burnham v pátek poprvé otevřeně spojil nynější katastrofy s klimatickou krizí. „Nemůžeme to přijmout jako nový normál,“ řekl při návštěvě města Stourbridge. Připomněl sucho, extrémní vedra, neúrodu i mimořádné nasazení hasičů. „Takhle vypadá klimatická změna tady a teď.“

Premiér oznámil dočasný zákaz prodeje jednorázových grilů a požádal obchody, aby je stáhly z nabídky. Británii označil za sud se střelným prachem. Vláda chce také pořídit hasicí letadla a Burnham jmenoval nového ministra pro požární ochranu.

Zároveň však obhajuje pragmatický přístup k těžbě v Severním moři. Veřejná konzultace k ropnému poli Rosebank končí v pondělí, konzultace k plynovému projektu Jackdaw skončila minulý týden. Vládní představitelé očekávají, že ministryně energetiky Miatta Fahnbulleh oba projekty schválí. Rozhodnutí může přijít už během několika týdnů.

Rosebank leží přibližně 130 kilometrů severozápadně od Shetlandských ostrovů. Jde o největší dosud nevyužitou britskou zásobu ropy. Na vrcholu má produkovat asi 69 tisíc barelů denně a vedle ropy také plyn. Jackdaw leží zhruba 240 kilometrů východně od Aberdeenu. Těžba tam může začít už na podzim a v nejvyšším bodě má tvořit asi 6,5 procenta britské produkce plynu v Severním moři.

Oba projekty už mají licence, ale potřebují nový souhlas s rozvojem. Soud jejich původní povolení na začátku roku 2025 zrušil. Úřady totiž musí posoudit nejen emise vzniklé při těžbě, ale také uhlíkovou stopu následného spalování ropy a plynu v autech, továrnách či elektrárnách. Rozsudek však neurčil, že projekty nesmějí pokračovat.

Shell a Equinor, které projekty rozvíjejí prostřednictvím společného podniku Adura, tvrdí, že těžba významně neohrozí globální klimatické cíle. Zastánci projektů zdůrazňují pracovní místa, daňové příjmy a nižší závislost na dovozu. Ropa a plyn stále pokrývají asi tři čtvrtiny britské spotřeby primární energie.

Odpůrci namítají, že velká část vytěžené ropy zamíří do evropských rafinerií. Téměř 50 vědců napsalo ministryni Fahnbulleh, že Británie už spálila příliš mnoho fosilních paliv. „Není nic pragmatického na tom, když se umožní, aby to pokračovalo i v dalších desetiletích,“ uvedli.

Slabší cíle pro elektromobily

Další spor vyvolala konzultace o pravidlech pro prodej elektrických aut. Současný plán počítá s tím, že elektromobily budou v roce 2030 tvořit 80 procent nových vozů. Vláda nyní zvažuje snížení cíle na 70, 60, nebo dokonce 50 procent. Ve hře zůstává i zachování původní hranice.

Prodej elektromobilů letos v Británii vzrostl o 29 procent. Automobilky přesto tvrdí, že je současná pravidla nutí poskytovat vysoké slevy a ohrožují pracovní místa i výrobu v britských továrnách. Ministryně dopravy Heidi Alexander uvedla, že cíle musí zůstat praktické a vstřícné k průmyslu. Zákaz prodeje nových benzinových a naftových aut od roku 2035 se zatím nemění.

Ekologické organizace varují, že nejvýraznější zmírnění pravidel může do roku 2030 snížit počet prodaných elektromobilů až o 5,8 milionu. Výsledkem by podle nich byly miliony tun dodatečných emisí oxidu uhličitého ročně. Nejistota může zasáhnout také provozovatele dobíjecích sítí, kteří plánují rozsáhlé investice.

Greenpeace označuje schválení těžby v Rosebank a Jackdaw za hranici, kterou premiér nesmí překročit. Organizace Green New Deal Rising zase požaduje rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, zateplování domů, lepší veřejnou dopravu a přípravu škol, nemocnic i záchranných složek na extrémní počasí.

Burnham tak bude muset sladit klimatické závazky s tlakem energetického a automobilového průmyslu. Jeho vláda slibuje stabilitu pro pracovníky v Severním moři a praktičtější přechod k čisté dopravě. Blížící se rozhodnutí ukážou, jak daleko je při hledání této rovnováhy ochotná zajít.

Doporučujeme

Čínská ekonomika v červenci pokračovala v ochlazování

Čínská ekonomika vstoupila do druhé poloviny roku se zataženou ruční brzdou. Červencová data ukázala slabší spotřebu, hlubší propad investic i rostoucí nezaměstnanost. Druhá největší ekonomika světa tak ztrácí dynamiku a sílí tlak na Peking, aby přispěchal s další podporou.

Vingegaard po pádu na Tour ukončil sezonu

Jonas Vingegaard už v roce 2026 závodit nebude. Devětadvacetiletý Dán stále pociťuje následky zlomeniny klíční kosti, kterou utrpěl při červencovém pádu na Tour de France. Vynechá proto také zářijové mistrovství světa v Montrealu a soustředí se na přípravu pro další sezonu.

Jižní Korea bude dále koordinovat společnou obrannou strategii s USA, uvedl Soul

Jižní Korea se zabývá aktuálními výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude nicméně se Spojenými státy i nadále koordinovat společnou obrannou strategii, včetně společných cvičení a výcviku. Uvedl to dnes podle tiskových agentur úřad jihokorejského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí omezit účast armády USA na společných cvičeních s Jižní Koreou. Každoroční vojenské cvičení obou zemí začalo pod názvem Ulchi Freedom Shield právě dnes a podle plánu, potvrdil agentuře Reuters jihokorejský generální štáb, trvat má do 27. srpna.

Zemřela herečka Hayden Panettiere ze seriálu „Heroes“. Bylo jí 36 let

Americká herečka Hayden Panettiere zemřela ve věku 36 let. Proslavila se především jako Claire Bennet v seriálu Heroes a Juliette Barnes v Nashville. Její rodina i kolegové po zveřejnění zprávy připomínají mimořádný talent, dlouhou kariéru od dětských rolí i složité období, o kterém herečka v posledních letech otevřeně mluvila.

Letiště v sicilské Katánii opět více omezilo provoz kvůli erupci sopky Etna

Letiště v sicilské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli popelu z nedaleké sopky Etna, jejíž erupce narušuje dopravu na tomto mezinárodním letišti už více než týden. Dnes provozovatel letiště oznámil, že do 14:00 je v Katánii povoleno přistávat pouze pěti letadlům za hodinu. Odlety omezeny nejsou, informují místní média.

Šest lidí zahynulo při ukrajinském útoku v ruské Belgorodské oblasti

Šest lidí v noci na dnešek zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění.

Slabší inflace bitcoinu nepomohla. Kurz zůstal pod 64 tisíci dolarů

Bitcoin nedokázal využít příznivější údaje o americké inflaci a v pátek se obchodoval pod hranicí 64 tisíc dolarů. Výraznější růst brzdily nízké objemy obchodů, odliv peněz z burzovně obchodovaných fondů i opatrnost investorů.

Námořníci skákající přes palubu. Média píší o krizi duševního zdraví na lodi USS Abraham Lincoln

Velitel amerického Ústředního velení (CENTCOM) bagatelizoval zprávy o krizi duševního zdraví na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Uvedl, že tato loď si v oblasti duševního zdraví vede ze všech aktivních letadlových lodí nejlépe. Podle médií je však situace na palubě špatná.

Mývalové se v Německu zabydleli natrvalo

Mývalové v Německu pronikají do domů, nemocnic, zoologických zahrad i elektráren. Jejich počet se odhaduje na dva miliony a dál roste. Příběh těchto přizpůsobivých šelem však provázejí mýty, spory o dopad na přírodu i ostrý konflikt mezi ochránci zvířat a myslivci.

Dva požáry zachvátily řecký ostrov Salamina. Zemřel starší pár, stovky lidí byly evakuovány

Dva lidé zemřeli a stovky dalších musely opustit své domovy kvůli rychle se šířícím požárům na řeckém ostrově Salamina nedaleko Atén. Plameny zasáhly obytné i zalesněné oblasti a zranily nejméně deset lidí. Do boje s ohněm se zapojily stovky hasičů, letadla, vrtulníky i pobřežní stráž.

Trump nařídil omezit vojenské cvičení USA s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou. Manévry přesto v pondělí začaly podle původního plánu. Trump své rozhodnutí zdůvodnil náklady i dobrým vztahem se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Trumpův vyslanec Kushner se v Egyptě setkal se zástupci Hamásu

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP. Setkání se odehrálo v době, kdy se Washington snaží urovnat rozpory mezi Izraelem a Hamásem ohledně realizace amerického plánu pro Pásmo Gazy. Zástupci Hamásu v Egyptě jednali také s šéfem egyptské rozvědky Hasanem Rašádem či s katarskými a tureckými vyjednávači, uvedla agentura Reuters.

V Belgii stále zuří jeden z nejhorších lesních požárů, spálil téměř 3000 hektarů

Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii, živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země už spálil téměř 3000 hektarů, informují dnes tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, včetně Česka, které v sobotu přislíbila Evropská unie.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, úřady hlásí šest mrtvých

Ukrajina v noci na dnešek podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko, ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety.

Stíhačka nad Rumunskem sestřelila dron, podle NATO byl zřejmě ruský

Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama