Mývalové v Německu pronikají do domů, nemocnic, zoologických zahrad i elektráren. Jejich počet se odhaduje na dva miliony a dál roste. Příběh těchto přizpůsobivých šelem však provázejí mýty, spory o dopad na přírodu i ostrý konflikt mezi ochránci zvířat a myslivci.
Nejznámější legenda spojuje příchod mývalů s nacistickým velitelem Hermannem Göringem. Archivní výzkum bývalého vedoucího lesního úřadu Eberhard Leicht ale jeho osobní účast nepotvrdil. Úředníci sice v době Göringova působení požádali o vypuštění dvou párů mývalů, chtěli však pouze obohatit faunu.
The controversial story of the North American raccoons wreaking havoc in Germany https://t.co/56L0wy8sLp
— TheRightBlue (@therightblue) August 16, 2026
Göringův příkaz byl jen legenda
Záznamy ukazují, že zvířata opustila dvě bedny u přehrady Edersee už v dubnu 1934. Stalo se to dokonce dříve, než úřad žádost schválil. „Spis jasně ukazuje, že celý proces byl pouze administrativní záležitostí,“ uvedl Leicht. Zoolog Alain Frantz dodal, že údajná nacistická souvislost je podle něj především britskou posedlostí.
Populace kolem nedalekého Kasselu postupně mohutněla. Město dnes někteří označují za evropskou metropoli mývalů a jejich počet v ulicích odhadují asi na 30 tisíc. Zvířata se výborně přizpůsobila životu vedle lidí. Dokážou šplhat, otevírat překážky a rychle najít nejsnazší cestu k potravě.
Dvojice vypuštěné u Edersee však nebyly jediným základem dnešní populace. Další mývalové zřejmě unikli z kožešinové farmy v Braniborsku po bombardování na konci druhé světové války. Frantz při analýze DNA více než 400 zvířat odhalil také dvě další významné linie v Sasku a pohoří Harz.
Mývalové se následně rozšířili do Nizozemska, Česka i Švýcarska. Objevili se také ve Španělsku, Švédsku a Řecku. Mezi 90. lety a rokem 2018 jejich populace ve střední Evropě vzrostla o 300 procent. K šíření přispívají také opakované útěky ze zajetí. „Obecně vzato jsou v utíkání docela dobří,“ shrnul Frantz.
Spor o škody pokračuje
Soužití s mývaly nebývá idylické. Zvířata ničí střechy, obsazují půdy a na jednom místě si zakládají společné toalety. V Erfurtu se jeden mýval napil svařeného vína na vánočních trzích a potácel se městem „zjevně opilý“. Úřady ho později nechaly zastřelit.
Otázka škod na původních druzích zůstává složitější. Ekoložka Berit Michler vedla desetiletý výzkum v Národním parku Müritz. Podle ní výsledky nedokládají, že by mývalové významně ohrožovali německou biodiverzitu. „O mývalech koluje v Německu spousta hloupých historek a není za nimi dost skutečného výzkumu. To je velký problém,“ řekla.
BBC Future v této souvislosti odkázala na článek švýcarského portálu Wild beim Wild, který zpochybňuje vědecké podklady pro zařazení mývala na unijní seznam invazních druhů. Redakce následně upozornila, že se její argumenty dostaly k mezinárodnímu odbornému publiku. Zároveň připustila, že dostupná data nepodporují ani tvrzení o úplné neškodnosti mývalů.
Výzkumy totiž zaznamenaly pojídání vajec vodních ptáků, obojživelníků i vzácných želv bahenních. Mývalové navíc mohou přenášet parazity nebezpečné pro člověka. Německý myslivecký svaz proto odmítá snahy o jejich vyřazení ze seznamu invazních druhů. Počet ulovených zvířat se od roku 2005 zvýšil čtyřnásobně a přesáhl čtvrt milionu ročně.
Wild beim Wild ovšem upozorňuje na možné střety zájmů. U projektu ZOWIAC podle portálu sbírají velkou část vzorků samotní hobby myslivci a výzkum podporují myslivecké svazy Hesenska a Bavorska. Portál proto zpochybňuje nezávislost dat, která mohou později sloužit jako argument pro další odstřel.
Jiný obraz nabízí rozbor tisíců vzorků trusu z Národního parku Müritz. Podle ředitele parku Ulrich Messner tvoří velkou část potravy rostliny, žížaly, plži a mlži. Savci představují přibližně šest procent jídelníčku a ptáci asi tři procenta. Mývalové jsou především všežravci, kteří využívají snadno dostupnou potravu.
Organizace na ochranu zvířat proto prosazují kombinaci různých opatření. Patří mezi ně sterilizace a následné vypouštění, zabezpečení domů nebo oplocení citlivých lokalit. Spolek kolem Vera Heck podporuje šetrnější soužití také v novém videu „Srdce pro mývaly“, které ukazuje řešení konfliktů bez automatického zabíjení.
Jedno se přesto zdá jisté, a to že mývalové z Německa nezmizí. „Momentálně se střílí, střílí, střílí a každý rok je mývalů víc,“ uvedla Heck. Další prostor jim může otevřít změna klimatu. Spor se tak už netýká jejich úplného odstranění, ale hledání způsobu, jak omezit škody a zároveň přijmout jejich trvalou přítomnost.
