Uzavření Hormuzského průlivu po vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořilo nečekané ekologické riziko. Více než 1 500 obchodních lodí zůstalo měsíce stát na místě, což umožnilo, aby se jejich trupy pokryly rozsáhlými společenstvy mořských organismů. Jakmile se lodní doprava obnoví, mohou se tito nezvaní cestující dostat do přístavů po celém světě.
Mořští biologové upozorňují, že podobná situace nemá obdoby. Obchodní lodě běžně kotví jen jeden až tři dny, takže se na jejich ponořených částech nestihne vytvořit výraznější vrstva organismů. Tentokrát ale zůstaly tisíce plavidel bez pohybu celé měsíce. Na jejich trupech se tak usadily řasy, svijonožci, mlži i další bezobratlí, kteří mohou po vyplutí proniknout do nových oblastí.
Hrozba pro mořské ekosystémy
Vedoucí výzkumu Mario Tamburri z Centra environmentálních věd Marylandské univerzity označuje vzniklou situaci za mimořádnou. „Takto nepříznivou kombinaci okolností bychom navrhovali jen stěží. Všechno do sebe zapadlo tím nejhorším možným způsobem,“ míní.
Invazní druhy mohou vytlačovat původní organismy, přenášet choroby a trvale měnit fungování mořských ekosystémů. Tamburri připomíná, že přesuny organismů mohou vést i k místnímu vyhynutí některých druhů. Kromě dopadů na přírodu mohou způsobit také značné hospodářské škody. Invazní organismy totiž ohrožují rybolov, ucpávají chladicí systémy elektráren a jejich odstraňování stojí každoročně miliardy dolarů.
Perský záliv už dnes patří mezi oblasti s vysokým počtem nepůvodních mořských druhů, které se sem dostaly především lodní dopravou. Zdejší organismy jsou navíc přizpůsobené vysokým teplotám a slanosti vody. „Jsou velmi odolné. Jsou zvyklé na extrémní prostředí, vysoké teploty i vysokou slanost. Právě takové odolné organismy bývají velmi úspěšnými vetřelci,“ vysvětluje Tamburri.
Odborníci doporučují rychlou kontrolu lodí
Výzkumníci upozorňují, že jednotlivé lodě mohly během dlouhého kotvení vypustit do vod Perského zálivu miliony larev. Po obnovení plavby se mohou šířit nejen organismy přichycené na trupech, ale také druhy přepravované v balastní vodě, včetně parazitů a původců nemocí.
Tamburri proto vyzývá vlády i lodní společnosti, aby plavidla před odplutím ze zálivu důkladně kontrolovaly a čistily. Přístavy, které budou lodě přijímat, by podle něj měly posílit monitoring invazních druhů a připravit plány pro rychlou reakci. „Je to podobné jako u infekčních nemocí. Klíčové je včasné odhalení a rychlá reakce, pokud se problém objeví,“ míní.
Na riziko upozorňuje také Mezinárodní námořní organizace. Připomíná, že organismy usazené na lodních trupech patří mezi hlavní cesty, kterými se invazní vodní druhy šíří mezi jednotlivými částmi světa. Organizace proto doporučuje provozovatelům lodí dodržovat pravidla pro omezování biologického znečištění trupů a zároveň připravuje závazná mezinárodní pravidla pro jeho kontrolu.


