Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.
Kyslík rozpuštěný ve vodě je nezbytný pro fungování většiny vodních ekosystémů. V posledních desetiletích ho ale v mořích i sladkých vodách ubývá stále rychleji. Pokles souvisí především s oteplováním planety, nadměrným přísunem živin z lidské činnosti a změnami v proudění a promíchávání hlubších vrstev vody.
Vědci upozorňují, že úbytek kyslíku není samostatným problémem. Úzce se propojuje s dalšími globálními změnami, mezi které patří klimatická změna, okyselování oceánů, úbytek biologické rozmanitosti nebo znečištění. Tyto procesy se navzájem ovlivňují a mohou společně urychlovat zhoršování stavu životního prostředí.
Dopady sahají napříč celými ekosystémy
Nedostatek kyslíku mění chemické i biologické procesy ve vodě. Ovlivňuje drobné mikroorganismy, bezobratlé živočichy, ryby i vrcholové predátory. Klesající obsah kyslíku může narušit potravní řetězce a omezit přirozené procesy, které pomáhají regulovat klima.
Důsledky pociťují také mořští savci. Přestože dýchají vzduch, jsou závislí na stabilních ekosystémech. Úbytek kyslíku může snížit množství jejich kořisti, změnit její výskyt nebo poškodit prostředí, na kterém jsou závislí.
Vedoucí autorka studie Erica Ferrer upozorňuje, že stabilita planety je úzce spojená s fungováním vodních ekosystémů. „Budoucnost Země závisí na tom, v jakém stavu se nacházejí vodní ekosystémy, které ke svému normálnímu fungování potřebují kyslík,“ míní.
Vědci chtějí upozornit na přehlíženou hrozbu
Autoři nové přehledové studie navrhují, aby se úbytek kyslíku ve vodách zařadil mezi klíčové procesy sledované v rámci mezí udržitelného fungování Země. Ten vymezuje hranice, jejichž překročení může ohrozit stabilitu Země a její schopnost udržet podmínky vhodné pro život.
Podle Ferrer by zařazení tohoto jevu mezi hlavní globální ukazatele pomohlo lépe pochopit jeho souvislosti s ostatními ekologickými problémy. „Zmírnění jeho dopadů představuje zásadní součást ochrany biologické rozmanitosti i klimatu,“ dodává.
