Rostoucí počet extrémních výkyvů počasí začíná měnit fungování pojišťoven, bank i celé ekonomiky. Odborníci upozorňují, že dražší nebo hůře dostupné pojištění už nepředstavuje problém jen pro majitele domů a firem. Dopady se postupně přelévají také do investic, úvěrů a hospodářského růstu. Stále častěji proto zaznívají výzvy, aby vedle soukromého sektoru převzaly větší roli i vlády.
Vlny veder, povodně nebo požáry dnes přicházejí častěji a bývají ničivější než dříve. Pojišťovny proto stále obtížněji odhadují budoucí rizika a nastavují ceny pojistek. Tradiční modely totiž vycházejí z předpokladu, že pravděpodobnost škod zůstává dlouhodobě podobná. Právě tento předpoklad ale podle odborníků přestává platit.
Dražší pojištění dopadá i na investice
Na problém upozorňuje společná zpráva organizace TheCityUK a společnosti Marsh. Varuje, že rostoucí rozdíl mezi skutečnými riziky a dostupným pojištěním představuje stále větší hrozbu pro finanční systém. Pokud lidé nebo firmy nezískají odpovídající pojistnou ochranu, zvyšuje se nejistota také pro banky a investory.
Autoři zprávy připomínají, že pojištění tvoří důležitý základ pro poskytování úvěrů i financování nových projektů. Když se pojistné krytí zhorší nebo výrazně zdraží, promítne se to do vyšších nákladů na financování a nižší ochoty investovat. Podle zprávy nejde „jen o problém jednoho odvětví, ale o zásadní otázku bankovatelnosti, investovatelnosti a řádného fungování ekonomiky“.
Zpráva zároveň varuje před vznikem začarovaného kruhu. Nedostatečné investice do ochrany před klimatickými riziky vedou k větším škodám. Ty následně zvyšují náklady pojišťoven i věřitelů, což zdražuje další investice. Výsledkem je ještě menší ochota financovat opatření, která by budoucí škody mohla omezit.
Řešením podle autorů není jen vyšší aktivita soukromého sektoru. Banky, pojišťovny i investoři by měli více zohledňovat opatření, která prokazatelně snižují klimatická rizika. Současně doporučují větší zapojení státu prostřednictvím veřejně soukromých partnerství, garancí nebo dalších forem podpory, které pomohou přilákat soukromý kapitál.
How the UK #heatwave signals a systemic risk shift – #insurance #insurancenews with @WTWcorporate https://t.co/ptF8y0yPzg
— Insurance Business UK (@InsuranceBizUK) June 29, 2026
Klimatické změny tlačí vzhůru také inflaci
Na širší ekonomické dopady upozornila také členka měnového výboru Bank of England Swati Dhingra. Podle ní se extrémní počasí stále častěji promítá do cen potravin a dalších výrobků dovážených do Británie. Vyšší inflace pak komplikuje práci centrální banky.
Jako příklad uvedla prudké zdražení kakaa po extrémních vedrech v západní Africe. Podle Dhingra „samotná čokoláda přispěla zhruba jedním procentním bodem k britské potravinové inflaci v roce 2025“. Vyšší ceny přitom nezasahují jen čokoládu. Riziko se týká také kávy, banánů, čaje, citrusů nebo rýže dovážených ze zemí, které patří mezi klimaticky nejzranitelnější.
Další analýza ukázala, že významná část britského dovozu potravin pochází právě z regionů, které čelí stále častějším extrémům počasí. Vedle vyšších cen přinášejí klimatické změny také přímé dopady na pracovní podmínky. Zemědělští pracovníci v nejohroženějších státech podle dostupných údajů přišli během jediného roku o stovky miliard hodin práce kvůli nebezpečnému horku.
Dhingra zároveň upozorňuje, že samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže podobné problémy vyřešit. Vyšší sazby sice pomáhají brzdit inflaci, zároveň ale prodražují investice do obnovitelných zdrojů energie i opatření, která mají zmírnit dopady klimatických změn. Podle ní zůstává měnová politika „tupým nástrojem pro řešení cenových šoků vyvolaných klimatickou změnou, energetickými trhy nebo zelenou transformací“.
Právě proto podle ekonomů budou muset vlády a centrální banky spolupracovat mnohem těsněji než dosud. Státy mohou v době prudkých cenových výkyvů pomáhat cílenou podporou domácností, dočasnými daňovými opatřeními nebo jinými zásahy, zatímco centrální banky se zaměří na dlouhodobou stabilitu cen. S pokračující klimatickou změnou totiž podobné otřesy podle odborníků nepřestanou a ekonomiky se na ně budou muset připravit.
