Astronomové našli dvojici obřích planet, které velikostí připomínají Jupiter, ale hustotou jsou ještě lehčí než cukrová vata. Patří mezi takzvané supernadýchané planety, tedy vzácné světy s mimořádně nízkou hustotou. Nový objev může vědcům pomoci lépe pochopit, jak se podobně nezvyklé planety rodí a jak se v čase mění.
Dvě nově popsané exoplanety obíhají hvězdu vzdálenou 1110 světelných let. Jde o největší známé planety mimo Sluneční soustavu, které mají menší hustotu než cukrová vata. Na svou velikost jsou tak vůbec nejlehčími známými planetami.
„Tyto dvě planety mají hustotu srovnatelnou s pěkným obláčkem pěny na holení čerstvě vymačkané z plechovky,“ popsala George Dransfield z Oxfordské univerzity, která se na výzkumu podílela. Tým výsledky zveřejnil v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Planety nejspíš nejsou růžové, jak by svádělo přirovnání k cukrové vatě. Dransfield míní, že tyto lehké a řídké světy budou pravděpodobně bílé nebo modré, podle toho, jestli mají oblačnou oblohu. Jejich složení budou muset potvrdit další pozorování pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.
Vědci předpokládají, že planety tvoří hlavně vodík a helium. Poprvé je během uplynulé dekády zachytila družice TESS amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Následná pozorování pozemskými dalekohledy pomohla určit jejich dráhy i hustotu.
Ve srovnání s nimi je Jupiter až pětatřicetkrát hustší. Takzvané supernadýchané planety jsou ve vesmíru vzácné. Vznikat mohou v discích plynu a prachu kolem mladých hvězd, kde je víc plynu než pevného materiálu. Postupně pak část své hmoty ztrácejí.
Počet potvrzených planet mimo Sluneční soustavu se nyní blíží 6300. Méně než čtyři desítky z nich patří mezi supernadýchané planety. „Studium exotických systémů se vzácnými typy planet nám nakonec přidává další dílky do skládačky vzniku planet a pomáhá nám dozvědět se víc o našem místě ve vesmíru,“ shrnula Dransfield.
