Protext ČTKJiří Petrbok otevírá v DOXu svůj "Deník pacienta"

Jiří Petrbok otevírá v DOXu svůj "Deník pacienta"

Praha 29. dubna 2026 (PROTEXT) – Co se stane, když se umělec rozhodne být k sobě naprosto upřímný – bez stylizace a odstupu, slovy autora „jít naplno s kůží na trh“? Výstava Deník pacienta v Centru současného umění DOX se soustředí na téma autoportrétu a představuje tvorbu Jiřího Petrboka od 90. let po současnost jako souvislý záznam proměnlivého, neustále zpochybňovaného „já“. Deník pacienta je otevřený, místy znepokojivý, ale často ironický záznam vlastních prožitků, emocí a proměn identity. Výsledkem je silná vizuální výpověď, která se pohybuje mezi osobní zpovědí a imaginativní hrou.

Petrbokovy obrazy na první pohled působí hravě, někdy až groteskně, jindy znepokojivě. Často v nich lze vidět postavy, masky, zvláštní bytosti nebo odkazy na motivy z historie umění i popkultury. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že jde o mnohem osobnější výpověď. Autor se ve své tvorbě opakovaně vrací sám k sobě – ne však jako k realistickému portrétu, ale spíš jako k proměnlivé postavě, která se skrývá, převléká nebo rozpadá.

Autoportrét neslouží u Petrboka k potvrzení identity ani k její stabilizaci, ale stává se prostorem proměny, maskování, ironie i obrany. V obrazech se subjekt objevuje jako hybrid, role, znak nebo tělo vystavené tlaku okolního světa. „Dá se říct, že se autoportrétu věnuji dlouhodobě – i kvůli nedostatku modelů. Jsem vyučený zámečník, a tak jsem se na přijímačky na AVU připravoval tak, že jsem kreslil sám sebe. Nikdy ale nešlo o autoportrét v tradičním smyslu. Spíš se vnímám jako médium, které vstřebává dění kolem sebe a přetváří ho v obraz. To, že se v obrazech objevuje moje vlastní podoba, souvisí i s tím, že jsem si nedovolil zprznit nikoho jiného než sebe – v tom jsem měl naprostou svobodu.“

Výstava není uspořádaná chronologicky jako klasická retrospektiva. Obrazy z různých období umístěné vedle sebe vytvářejí celek, který připomíná spíš deník – plný návratů, opakování a různých emocí. „Deník pacienta působí místy chaoticky a opakovaně se vrací k určitým motivům, často s velkým časovým odstupem. Nechtěli jsme vytvářet banální retrospektivu, právě proto jsme zvolili téma autoportrétu – objevuje se už v Petrbokových pracích z raných 90. let. Při práci na výstavě jsme se ponořili hluboko do autorova archivu a objevili i řadu děl, která nebyla nikdy vystavena, nebo naposledy před desítkami let. Z tohoto množství jsme vybrali soubor, který nejlépe vystihuje klíčové polohy jeho tvorby: sebeprezentaci, hledání identity, sebezrcadlení i výraznou sebeironii, místy s komiksovou nadsázkou,“ přibližuje koncept kurátor Otto M. Urban.

Název výstavy neodkazuje k nemoci, ale k širší zkušenosti člověka, který je vystaven působení institucí, společenských očekávání, symbolů i vlastního těla. „Pacient“ je zde ten, na koho svět doléhá, ale kdo si zároveň vede vlastní záznam, aby se nestal pouhým případem. Název Deník pacienta není náhodný. Sám Petrbok ho chápe s určitou nadsázkou a ironií: „To, co by si mohl říct divák, řeknu raději rovnou sám za něj.“ 

Petrbokův vizuální deník propojuje bolest, grotesku, humor i úzkost a napříč desetiletími ukazuje identitu jako proces – křehký, mnohoznačný a nikdy definitivně uzavřený. Podle kurátora Otto M. Urbana je pro Petrbokovu práci typické, že ukazuje člověka v krajních polohách: „Petrbok zde zobrazuje sám sebe v nejvyhrocenějších emočních situacích – od euforie až po ty nejhlubší propady. Od počátku je patrné, že jde o mimořádně sofistikovanou malbu po technické stránce i o svébytné, do značné míry konceptuální uvažování.“ 

Autoportrét tu není jen obraz tváře, ale způsob, jak se dívat dovnitř sebe sama. Někdy přímo, jindy skrze masku nebo jinou identitu: „V tvorbě se prolínají odkazy na vysokou malbu 15. a 16. století, včetně renesančních mistrů, s prvky popkultury – od komiksových postav, jako je Ferda Mravenec, přes Futuramu až po graffiti a motivy smajlíků. Vzniká tak svébytný a výrazně osobitý vizuální celek,“ doplňuje Otto M. Urban.

Důležitou roli v Petrbokově tvorbě hraje nesmírná otevřenost. Autor se nebojí jít až na hranici intimity a pracovat s vlastními prožitky, tělem i psychikou. „Uvědomil jsem si, že moje tvorba směřuje k velmi osobním až psychologickým či archetypálním obrazům. Tento přístup mě vždy přitahoval. Konceptuální umění respektuji, ale osobně mě nenaplňovalo – během studií jsem se věnoval abstrakci, která mě nakonec přestala zajímat natolik, že jsem většinu těch prací zničil. V době, kdy převládal silně konceptuální přístup, jsem se proto rozhodl jít opačným směrem: k radikálně osobní až extrémně osobní výpovědi. Některé práce vycházejí i z intenzivních vnitřních prožitků, blízkých například arteterapii – a to je pro mě v pořádku. Právě v době, kdy se mnozí ve své tvorbě osobnosti spíše vyhýbají, jsem se rozhodl jít opačnou cestou –  naplno s kůží na trh.“

Výstava sleduje, jak se tento princip promítá do různých období autorovy tvorby: od raných obrazů tělesné a existenciální proměny přes motivy masek, ochranných obleků a fragmentarizovaných figur až po práce, v nichž do autoportrétu stále výrazněji vstupuje rodina, instituce, veřejný prostor i jazyk. Petrbokovo dílo přitom nevypráví o „pravém já“, které by bylo možné jednou provždy odhalit. Ukazuje spíše identitu jako proměnlivý soubor rolí, obranných mechanismů, gest a reakcí, formovaných tlakem okolí i vnitřní zkušeností. 

Deník pacienta tak není intimní zpovědí v tradičním smyslu, ale naléhavým obrazem člověka, který se v prostoru mezi zranitelností a sebeironií pokouší zachovat vlastní souvislost.

Výstava potrvá od 24. dubna do 16. srpna 2026. 

Jiří Petrbok (* 1962) patří k výrazným solitérům současné malířské scény a zároveň k respektovaným pedagogům, kteří ovlivnili generace nastupujících autorů. Akademii výtvarných umění absolvoval v ateliérech Radomíra Koláře a Jiřího Sopka mezi lety 1984–1991. Následně působil jako asistent v ateliéru kresby u Jitky Svobodové, který od roku 1995 do roku 2023 také vedl. Ústředním tématem jeho tvorby je člověk a jeho vnější i vnitřní proměny. Díky kombinování různých technik od kresby přes malbu po koláž vznikají dynamické, mnohdy provokativní obrazy s melancholickým a dekadentním podtextem. Skrze své akademické zázemí má blízko i ke grotesce a černému humoru. Tyto prvky propojuje s existenciálními a společenskými tématy, jako jsou smrt, víra, politika či duševní stav daného jednotlivce. Sám se považuje za pozorovatele spíše než za politicky angažovaného umělce. Jeho díla proto nepředstavují objektivní komentář doby, ale subjektivní introspektivní zápis jejích emocí a atmosféry. Tvorba Jiřího Petrboka je pravidelně prezentována v Česku i zahraničí, těší se zájmu soukromých sběratelů a je zastoupena mimo jiné ve veřejných sbírkách, například v Národní galerii Praha, Galerii hlavního města Prahy

Centrum současného umění DOX

Poupětova 1, Praha 7 

Otevřeno: út–ne, 11.00–19.00

 

 

Fotografie z výstavy: Jan Slavík

Zdroj: Centrum současného umění DOX

 

 

Doporučujeme

Tygr sumaterský bojuje o přežití

Mezinárodní den tygrů připomíná, že budoucnost jednoho z nejvzácnějších poddruhů visí na vlásku. Tygr sumaterský dnes přežívá jen v několika oddělených populacích a čelí kombinaci hrozeb, které se navzájem posilují. Ochránci přírody proto upozorňují, že nestačí chránit jednotlivá zvířata. Rozhodující bude zachování jejich přirozeného prostředí i spolupráce s místními obyvateli.

Šok na trhu s ropou. Ceny letí vzhůru po nečekaném íránském útoku

Ceny ropy opět prudce rostou. Důvodem je „překvapivý“ íránský útok na americké cíle na Blízkém východě a americko-saúdské letecké údery na irácké milice podporované Teheránem. V Hormuzském průlivu navíc došlo k útokům na tři ropné tankery a podezřelým aktivitám došlo v Rudém moři. Americká blokáda íránských přístavů v Hormuzském průlivu zastavila 18 lodí.

ANALÝZA: Trump hledá cestu z války s Íránem. Stojí na stejném rozcestí jako v dubnu

Americký prezident Donald Trump, který se snaží najít cestu z vlastní války s Íránem, se již podruhé od jejího rozpoutání v únoru ocitl na rozcestí. Vydat se může třemi cestami, ani jedna však není snadná a ani zadarmo.

Dočasné příměří se hroutí. Írán útočí na USA a Saúdskou Arábii

Dočasný klid zbraní na Blízkém východě může být u konce. Írán zaútočil na americké síly rozmístěné na Blízkém východě. Všechny střely byly zneškodněny. USA to označily za „pokus o překvapivý útok Teheránu“. Informoval o tom i list The Guardian.

Trump jednal se Zelenským i Netanjahuem. Schůzky si pochvaloval

Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obě schůzky Trump na sociálních sítích hodnotil pozitivně.

Keiko Fujimori se ujala funkce první prezidentky Peru

Peru má poprvé ve své historii prezidentku. Konzervativní politička Keiko Fujimori složila prezidentskou přísahu po těsném vítězství v červnových volbách. Do čela země přichází v době, kdy Peru čelí dlouhodobé politické nestabilitě, rostoucí kriminalitě i zpomalující ekonomice.

Bryan Kohberger odsouzený za čtyři vraždy studentů v Idahu otočil. Nyní tvrdí, že je nevinný

Bryan Kohberger, odsouzený za vraždu čtyř studentů v americkém státě Idaho, se snaží zvrátit své přiznání viny. Jeho krok vyvolal ostrou reakci rodiny jedné z obětí, která jej obvinila z manipulace a snahy znovu obrátit pozornost na svou osobu.

Muž s dvěma noži napadl v Paříži tři ženy. Zastavili ho kolemjdoucí

Muž vyzbrojený dvěma kuchyňskými noži napadl v Paříži tři ženy ve věku 19, 24 a 36 let. Dvě z nich utrpěly vážná zranění, podle francouzského ministra vnitra ale nejsou v ohrožení života. Útočníka pomohli zastavit kolemjdoucí, kteří ho drželi na zemi do příchodu policisty mimo službu.

Hasiči u Madridu bojují s ničivými požáry, situaci má ztížit nepříznivý vítr

Španělští hasiči se dnes ráno jen několik hodin před příchodem nepříznivého jižního větru snažili dostat pod kontrolu ničivé požáry, které zuří nedaleko Madridu. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky prožívá země kritické hodiny a dnešek je pro boj s požárem rozhodující, uvedla agentura AFP. Rozsáhlé požáry v okolí hlavního města spálily za posledních několik dní přibližně 77.000 hektarů a bylo kvůli nim evakuováno 63.000 lidí.

Obrat na trhu s ropou. Ceny po přerušení úderů prudce klesají

Ceny ropy klesají po přestávce ve vzájemných úderech mezi USA a Íránem. Investoři vidí naději na deeskalaci blízkovýchodního konfliktu, který vedl ke zdražování energií. Odborníci ale upozorňují, že eskalační riziko nepominulo.

Na Moskevskou oblast mířilo přes 390 dronů, uvedl starosta Moskvy

Na Moskevskou oblast v noci mířilo přes 390 ukrajinských dronů. Dnes ráno to na telegramu oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin s tím, že většinu jich obrana zničila. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov mezitím informoval, že v Čechově jižně od ruského hlavního města zasáhl dron bytový dům. Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že od pondělního večera zničilo 107 ze 131 ruských dronů.

Na Velkém bariérovém útesu objevili stovky dosud neznámých bakterií

Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo zemětřesení o síle 7,1 stupně

Japonský ostrov Kjúšú dnes zasáhlo zemětřesení o předběžné síle 7,1 stupně. Podle agentury Reuters to oznámila japonská meteorologická agentura (JMA), která následně vydala varování před cunami s možnou výškou až jeden metr. Úřad později uvedl, že varování plánuje brzy zrušit, napsala agentura AFP.

Netanjahu dorazil do Bílého domu, červený koberec ho nečekal

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s prezidentem Donaldem Trumpem. Nečeká ho však červený koberec a hlasitá slova o neochvějném partnerství. Vztah dvou mnohaletých spojenců čelí zatěžkávací zkoušce. Rozdělil je přístup k válce s Íránem.

Finsko kvůli riziku dronů omezilo letecký a námořní provoz u jižního pobřeží

Finská armáda dnes kvůli riziku zbloudilých dronů dočasně uzavřela část vzdušného prostoru u jižního pobřeží země poblíž hranic s Ruskem. Také tam omezila námořní dopravu. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího armády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama