Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.
Evropská komise představila plán omezení nebezpečných chemikálií v dubnu 2022. Tehdy šlo o takzvanou cestovní mapu, která měla stanovit jasný harmonogram pro stažení rizikových látek z trhu. Mezi nimi byly i sloučeniny používané v dětských plenách nebo takzvané věčné chemikálie PFAS, které se objevují v řadě každodenních výrobků.
Podle kontroly organizací ClientEarth a European Environmental Bureau se pokrok výrazně zpomalil. Komise dosud nezačala regulovat sedm z 22 sledovaných skupin nebezpečných chemikálií. U dalších sedmi skupin se postup podle ekologických organizací fakticky zastavil.
Zelené organizace tvrdí, že se Evropská komise stala hlavní překážkou vlastního plánu. Zpoždění podle nich vedla u šesti skupin látek k téměř 100 tisícům tun dodatečného chemického znečištění. Hélène Duguy z ClientEarth, která se na zprávě podílela, připomněla, že původní plán s konkrétním harmonogramem působil nadějně. „Teď jsme čtyři roky od původního zveřejnění a věci opravdu nevypadají dobře,“ uvedla.
Zpoždění se týkají například olova ve střelivu, které je spojováno s chronickým onemocněním ledvin u lovců. Patří sem také látky v produktech pro péči o děti, u nichž se upozorňuje na souvislost s rakovinou a genetickými mutacemi. Problémem je i kyanid vápenatý používaný jako hnojivo, které šíří karcinogenní látky, nebo zpomalovač hoření využívaný v autech, který se hromadí v organismech.
Podle unijních pravidel pro chemické látky Reach má Komise do tří měsíců od stanovisek odborných výborů připravit návrh změny seznamu omezení. Zpráva ale zjistila, že tuto lhůtu nikdy nedodržela. Zpoždění se pohybovala od 13 do 47 měsíců a v průměru trvala dva roky.
Největší část z uváděných 98 tisíc tun dodatečného znečištění připadá na olovo ve střelivu a rybářském vybavení. V tomto případě zpoždění oproti zákonné lhůtě dosáhlo 23 měsíců. Evropská agentura pro chemické látky odhaduje, že z těchto zdrojů se do životního prostředí ročně dostává asi 44 tisíc tun olova.
Některá omezení už přesto začala platit. Komise omezila PFAS v hasicích pěnách, olovo v plastech z PVC nebo polycyklické aromatické uhlovodíky používané při střelbě na asfaltové terče. Evropa dlouhodobě patří k regionům s nejpřísnější regulací nebezpečných chemikálií.
Původní plán měl změnit dosavadní přístup, kdy regulátoři zakázali konkrétní látku a průmysl ji nahradil mírně upravenou sloučeninou. Nový systém měl cílit na širší skupiny nebezpečných látek a povolovat jen omezené výjimky. Podle ekologických organizací ale ztrácí sílu právě kvůli pomalému rozhodování.
Výzkumnice chemické regulace Mirella Miettinen z University of Eastern Finland označila nedostatek politické vůle za „mimořádně frustrující“ pro lidi, kteří na omezení škodlivých látek pracují. Duguy z ClientEarth uvedla, že současná podoba plánu už podle ní přestává fungovat jako skutečný plán a spíš ukazuje neefektivitu i nedostatek kroků ze strany Evropské komise.
