Černobylská zóna zůstává jedním z nejznámějších symbolů jaderné katastrofy. Čtyřicet let po výbuchu reaktoru ale nese další vrstvu dějin. Místo opuštěných měst, zarůstajících domů a radioaktivní půdy se kvůli válce stalo také bezpečnostním pásmem, které má Ukrajina pod vojenskou kontrolou.
Vyloučená zóna na severu Ukrajiny se vylidnila po katastrofě z 26. dubna 1986. Výbuch a následné roztavení reaktoru v černobylské jaderné elektrárně zanechaly okolní města bez obyvatel. V opuštěných domech dodnes zůstávají stopy náhle přerušených životů, od dětských bot přes nádobí až po kabáty visící na věšácích.
Kvůli vysoké radiaci se lidé do těchto míst pravděpodobně nikdy natrvalo nevrátí. V posledních letech se sice objevovaly nápady, jak by kontaminovaná oblast mohla Ukrajině přinášet ekonomický užitek, válka ale určila její současnou roli jinak. V dohledné době má sloužit hlavně jako armádou kontrolovaný bezpečnostní pás u hranice s Běloruskem.
Právě přes Černobyl vstoupila ruská vojska na Ukrajinu v první den plnohodnotné invaze v únoru 2022. Oblast obsadila na pět týdnů. Pro Kyjev se od té doby zóna stala místem, které musí být připravené na případný další vpád z území běloruského spojence Moskvy.
Ukrajinští vojáci proto v opuštěných městech nedávno nacvičovali obranu. Pohybovali se mezi ruinami a zároveň dávali pozor, aby se vyhnuli nejvíce radioaktivním místům. Cvičili u rozmáčených a plesnivých zdí, mířili puškami mezi chátrajícími stavbami a používali i ostré granáty, které dopadaly do domů dávno narušených časem.
Černobylská zóna tak dnes spojuje dvě katastrofy najednou. První přišla s havárií jaderné elektrárny, druhá s válkou, která proměnila tiché území v prostor vojenské přípravy. Místa, kde se příroda desítky let vracela do opuštěných ulic, jsou znovu součástí obranných plánů.
Pro ukrajinskou armádu má oblast jasný význam. Leží u hranice s Běloruskem a zkušenost z roku 2022 ukázala, že ani radioaktivní krajina nemusí útočníka zastavit. Vojáci se proto připravují na možnost, že by se podobný scénář mohl opakovat.
Černobyl zůstává územím, kde se běžný život neobnovil a jen těžko obnoví. Po čtyřiceti letech od jaderné havárie se místo slibů o novém využití dostává do role vojenského nárazníku. Ukrajinská armáda tam trénuje v troskách měst, která lidé opustili kvůli jedné katastrofě a válka jim přidala další.
