Spojené státy a Írán se znovu pokoušejí rozhýbat mírová jednání. Do Pákistánu míří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí už dorazil do Islámábádu. Přímé setkání s americkou stranou ale Írán veřejně odmítá.
Washington chce prostřednictvím jednání přimět Teherán k uzavření dohody a zároveň nadále vyvíjet tlak na íránskou ekonomiku. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že námořní blokáda íránských lodí a přístavů bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude potřeba. Spojené státy zároveň naznačily, že armáda je připravena k dalšímu úderu, pokud k tomu Donald Trump dá pokyn.
„Írán ví, že má stále otevřené okno, aby se u jednacího stolu rozhodl rozumně,“ řekl Hegseth v Pentagonu. Bílý dům doufá, že víkendová cesta Witkoffa a Kushnera do Pákistánu pomůže obnovit kontakt s Teheránem.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že oba vyslanci jedou do Pákistánu „vyslechnout Íránce“. Dodala, že Trump, viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zůstanou ve Spojených státech a budou čekat na vývoj jednání.
Írán přímé jednání odmítá
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí přicestoval do Islámábádu v pátek. Podle íránských představitelů měl vézt písemnou odpověď na americký návrh mírové dohody. Teherán však později zdůraznil, že neplánuje vést přímá jednání se zástupci USA.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí oznámil, že „mezi Íránem a USA není v plánu žádné setkání“. Írán chce svůj postoj předat přes pákistánské představitele, kteří mají v jednáních hrát roli prostředníků.
Napětí dál zvyšuje situace v Hormuzském průlivu. Tím za běžných okolností prochází významná část světového obchodu s ropou a zemním plynem. Írán omezuje dopravu v průlivu, Spojené státy blokují íránské přístavy a obě strany dál zadržují plavidla, která podle nich porušila pravidla.
Evropská rada varovala, že okamžité otevření Hormuzského průlivu bez omezení je pro svět klíčové. Zástupce Světového potravinového programu zároveň upozornil, že při pokračující blokádě by potravinové nejistotě a podvýživě mohlo čelit 45 milionů lidí.
Washington přitvrzuje sankce
Spojené státy kromě blokády sáhly i k dalším sankcím. Ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam zhruba čtyřicet lodních společností a plavidel, která podle Washingtonu tvoří část íránské takzvané stínové flotily. Sankce dopadly také na čínskou nezávislou rafinerii Hengli, označovanou za jednoho z velkých odběratelů íránské ropy.
Čína americký postup odmítá. Její velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že běžný obchod by neměl být poškozován, a vyzvalo Spojené státy, aby sankce proti čínským firmám nezneužívaly.
Do křehké situace zasáhlo také dění v Libanonu. Donald Trump ve čtvrtek oznámil třítýdenní prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, izraelská armáda však krátce poté provedla údery na jihu země. Cílem měly být raketomety Hizballáhu.
Izraelské údery zasáhly mimo jiné oblasti Deir al-Zahrani, Kfar Reman a al-Samáíja. Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem se od začátku dodržuje jen volně a obě strany v menší míře pokračují v útocích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael si ponechává plnou svobodu jednání proti hrozbám. „Útočili jsme včera, útočili jsme dnes. Jsme odhodláni obnovit bezpečnost obyvatel severu,“ řekl.
