Energetická skupina ČEZ se na akciovém trhu nachází v neobvyklé pozici. Zatímco cena jejích akcií se již čtvrt roku pohybuje v úzkém pásmu kolem 1 200 korun, srovnatelné evropské podniky zažívají silné období. Index mapující evropský energetický sektor od začátku roku vzrostl o 15 procent a někteří konkurenti, jako německé RWE nebo finské Fortum, posílili dokonce o pětinu. Domácí titul přitom ve stejném období odepsal zhruba 6 procent své hodnoty, což mezi investory otevírá debatu o jeho možném podhodnocení.
Za růstem zahraničních titulů stojí především sázky na vyšší ceny elektřiny. Ty ovlivňuje nestabilita na Blízkém východě a hrozící blokády Hormuzského průlivu, které znejišťují toky energetických surovin. Evropské energetiky těží také z rozvoje umělé inteligence a masivní výstavby datových center, což jsou odvětví s extrémně vysokými nároky na spotřebu elektřiny. Trh aktuálně tyto faktory promítá do cen akcií RWE či Fortum mnohem výrazněji než v případě českého polostátního gigantu.
Politické riziko a restrukturalizace
Hlavním důvodem, proč ČEZ zaostává za svými evropskými sousedy, zůstává politická nejistota a riziko spojené s budoucí restrukturalizací firmy. Investoři netrpělivě čekají na finální vládní plán, který by měl do roku 2029 zajistit státu plnou kontrolu nad výrobní částí podniku. Právě tato výrobní složka, zahrnující unikátní soubor šesti jaderných reaktorů, představuje podle části analytiků největší hodnotu firmy. Odhaduje se, že jen tato část odpovídá ceně zhruba 1 000 korun na akcii.
Podle ekonomů panuje na trhu rozkol v pohledu na ocenění ČEZ. Ukazatel budoucího poměru ceny k zisku se u české firmy pohybuje kolem hodnoty 19, což je více než průměr evropského sektoru. To by mohlo naznačovat nadhodnocení, ovšem u zmíněných lídrů RWE a Fortum je tento ukazatel ještě vyšší a dosahuje hodnoty 21. ČEZ se tak nachází uprostřed mezi levnějšími podniky závislými na uhlí a dražšími „zelenými“ tituly, jelikož ke klimatické neutralitě směřuje až k roku 2040.
Vliv globálního napětí
Krátkodobý vývoj na pražské burze navíc ovlivňuje aktuální pesimismus spojený s eskalací napětí mezi Íránem a Izraelem. ČEZ patří v posledních dnech k titulům s největšími propady, protože investoři jsou v dobách geopolitické nejistoty ostražití. Přestože fundamenty energetického trhu hrají ve prospěch výrobců elektřiny, specifické české faktory a nejasný osud minoritních akcionářů brání akciím ČEZ v následování růstového trendu západní konkurence.
Stagnace kolem hranice 1 200 korun tak může být pro někoho nákupní příležitostí, pro jiného varovným signálem. Zatímco evropský trh věří v energetický boom poháněný technologiemi a jadernou renesancí, ČEZ zůstává ve stínu domácí politiky. Rozhodující pro budoucí vývoj ceny bude především to, jakým způsobem stát vyřeší převzetí strategických aktiv a zda nabídne zbývajícím akcionářům férové vypořádání.
