Nově vzniklá strana „Progresivní Bulharsko“ (PB) vedená Rumenem Radevem drtivě zvítězila v bulharských parlamentních volbách, už osmých za pět let. Poprvé od roku 1997 získala jedna politická síla dostatek mandátů k samostatnému vládnutí. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.
Po sečtení téměř všech hlasů obdržela PB 44,7 procent a obsadila 135 ze 240 křesel v parlamentu. Strana přitom vznikla teprve před čtyřmi měsíci. Druhá skončila strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova s 13,4 procenty, následovaná liberální koalicí PP-DB s 12,8 %.
Volby byly vyhlášeny po pádu předchozí vlády, která čelila masovým protestům kvůli kontroverznímu rozpočtu. Tyto protesty podpořil i tehdejší prezident Radev.
Pro-Russian former President Rumen Radev, who is set for a runaway victory in Bulgaria’s election according to exit polls, said Europe has fallen victim to its own ambition to be a moral leader https://t.co/GU6RiCB5RP pic.twitter.com/o763fen0Ij
— Reuters (@Reuters) April 20, 2026
„Lidé odmítli samolibost a aroganci starých stran a nenechali se zmanipulovat lžemi. Děkuji jim za jejich důvěru,“ uvedl Radev ve vítězném projevu. Zároveň slíbil vybudovat „silné Bulharsko v silné Evropě“.
Podle něj Evropa potřebuje „kritické myšlení, pragmatické kroky a dobré výsledky“, zejména při budování nové bezpečnostní architektury a obnově průmyslové síly. „To bude hlavním příspěvkem Bulharska k jeho evropské misi,“ dodal.
Radev, bývalý prezident a někdejší velitel letectva, je považován za pragmatického politika s rezervovaným postojem k sankcím EU vůči Rusku. Dlouhodobě prosazuje dialog s Kremlem a odmítá přímou vojenskou pomoc Ukrajině, přesto však podle analytiků nebude blokovat společné kroky Evropské unie. BBC upozorňuje, že Radev bude zřejmě prosazovat podobný politický přístup, jako slovenský premiér Robert Fico.
„Je nepravděpodobné, že by Radev bránil podpoře EU pro Ukrajinu,“ uvedl bezpečnostní analytik Philip Gounev. „Jeho přístup bude pragmatický, spíše jako u slovenského premiéra Roberta Fica než u odstupujícího maďarského premiéra Viktora Orbána.“
Vyhrál drtivě, ale opozici bude potřebovat
Podle Gouveva bude Radev hledat kompromisní řešení: „Bude hledat střední cestu a prezentovat ji jako obranu národních zájmů – například levné energetické zdroje na podporu ekonomiky.“
V praxi by to mohlo znamenat pokračování nepřímých dodávek zbraní na Ukrajinu přes třetí země, ale zdrženlivost vůči finanční podpoře EU.
Během kampaně se Radev soustředil především na domácí témata. Slíbil boj proti korupci a návrat politické stability po letech křehkých koalic. Od roku 2001 totiž v Bulharsku vládly výhradně koaliční kabinety.
Přestože má PB parlamentní většinu, k prosazení klíčových reforem – například změn omezujících politický vliv na soudnictví – bude potřebovat širší podporu opozice.
Důležitou roli hraje i bulharský zbrojní průmysl. Země patří mezi významné dodavatele munice na Ukrajinu, často prostřednictvím třetích zemí, zejména Rumunska. Válka zároveň oživila sektor, který se po konci sovětské éry potýkal s útlumem.
Příkladem je státní podnik VMZ v Sopotu, který vyrábí munici podle standardů NATO. V roce 2025 oznámila německá společnost Rheinmetall investici ve výši jedné miliardy eur do společného podniku, jenž má produkovat až 100 tisíc dělostřeleckých granátů ročně.
Přestože Radev vojenskou pomoc Ukrajině kritizuje, podpořil rozvoj domácího obranného průmyslu. „Bulharsko se stává součástí evropského obranného ekosystému,“ prohlásil při návštěvě Německa.


