V roce 2019 vypukla v Číně pandemie nemoci covid-19, která změnila svět. Lidstvo však za sebou má mnohem temnější pandemické období. Černá smrt vyhubila v polovině 14. století polovinu lidské populace v Evropě. Vědci podle BBC News zjistili, že o stovky let později mor stále ovlivňuje naše zdraví.
V polovině 14. století vypukl v Evropě dýmějový mor, který zabil zhruba 50 milionů, podle některých odhadů až 200 milionů lidí. Černá smrt platí za jeden z nejtemnějších, nejsmrtelnějších a nejvýznamnějších okamžiků lidské historie.
Vědci se domnívali, že událost takového rozsahu se musela podepsat do lidské evoluce. A skutečně, průkopnická studie založená na analýze DNA publikovaná v časopise Nature odhalila mutaci, která pomohla lidem mor přežít.
Black Death 700 years ago affects your health now https://t.co/ChAFA5heNP
— BBC News (World) (@BBCWorld) October 20, 2022
Hledání stop po moru zahrnovalo analýzu vzorků DNA odebranou ze zubů 206 kosterních ostatků z doby těsně před, během a po zamoření kontinentu dýmějovým morem. Některé pozůstatky pocházely z londýnského morového hřbitova v East Smithfieldu a jiné z Dánska.
Server BBC News napsal, že vědci našli mutaci v genu zvaném ERAP2, díky níž mají lidé šanci přežít nákazu morem o 40 procent.
„Najít něco takového v lidském genomu je překvapivé,“ prohlásil profesor Luis Barreiro z Chicagské univerzity.
Minulost ovlivňuje budoucnost
Gen ERAP2 produkuje proteiny, které napadají mikroby schopné napáchat v lidském organismu škody.
Výzkumníci otestovali své zjištění na patogenu yersinia pestis, který morové pandemie vyvolává. Lidé s touto mutací měli větší odolnost vůči infekci morem než osoby bez ní.
Tento gen se vyskytuje v lidské populaci v několika variantách. U někoho tedy funkční vůbec není. Polovinu genetické informace totiž zdědíme po matce a polovinu po otci. Ve výhodě jsou tedy jedinci, kteří zdědili zmíněný funkční gen po obou rodičích.
Mutace genu ERAP2 je ovšem v lidské populaci čím dál častější. „Je to obrovské. Během dvou nebo tří posledních generací můžeme sledovat nárůst o 10 procent,“ uvedl evoluční genetik Hendrik Poinar z McMasterovy univerzity.
Mutaci genu však vědci spojili také s autonomními onemocněními, jako je Crohnova choroba. Mutace, která udržela naše předky naživo, tak dnes naopak naše zdraví ohrožuje.
Není to poprvé, co vědci zjistili, že genetické informace získané od našich předků ovlivňují odolnost vůči dnešním nemocem. Nedávno například jedna studie zjistila, že gen získaný od neandrtálců snižuje závažnost průběhu covidu-19 o 19 až 20 procent.
Covid-19 však lidskou evoluci nijak neovlivní. Těžší průběh totiž postihuje zejména starší osoby, zatímco mor zabíjel mladé lidi v reprodukčním věku, kteří si stále předávali genetické informace.
