Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.
Rozhodnutí o udělení milosti bylo podle místních státních médií založeno na několika faktorech, včetně dobrého chování vězňů, jejich zdravotního stavu a povahy spáchaných činů. Mezi propuštěnými mají být mladiství, ženy, lidé starší 60 let i cizinci. Naopak se opatření nevztahuje na osoby odsouzené za závažné trestné činy, jako jsou vraždy, sexuální násilí nebo útoky proti státní autoritě.
Cuba to release more than 2,000 prisoners, as pressure from US mounts https://t.co/WtbgQrNw04
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 3, 2026
Kuba v minulosti podobné kroky podnikla v souvislosti s mezinárodními jednáními. Na začátku roku 2025 například propustila 553 vězňů po dohodě se Spojenými státy a Vatikánem, přičemž tehdejší americká administrativa slíbila zmírnění sankcí. Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu však byla tato dohoda zrušena, což vedlo k dočasnému pozastavení propouštění. To bylo obnoveno až letos v březnu.
Současné rozhodnutí Havana oficiálně spojuje s náboženskými oslavami Svatého týdne, tedy obdobím Velikonoc. O vlivu Spojených států se však vládní prohlášení nezmiňuje. Přesto je zřejmé, že Kuba čelí silnému ekonomickému i politickému tlaku zvenčí.
Administrativa Donalda Trumpa se snaží přimět kubánské vedení k zásadním reformám, zejména otevření centralizované ekonomiky. V rámci této strategie došlo mimo jiné k omezení dodávek ropy na ostrov, což výrazně prohloubilo už tak vážnou energetickou krizi.
Nedostatek paliva a blackouty
Kuba se nyní potýká s akutním nedostatkem paliva, které je klíčové pro výrobu elektřiny i dopravu. Výpadky proudu, jež byly problémem už dříve, se v posledních měsících výrazně zhoršily. Jen v březnu zasáhly zemi během jediného týdne dva celostátní blackouty, které postihly více než 10 milionů obyvatel.
Důsledky blackoutu stát výrazně pocítil. Školy musely přerušit výuku, zaměstnanci byli posíláni na nucené volno a některé lety byly zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva. Ekonomika ostrova tak čelí dalšímu oslabení.
Zajímavý obrat nastal na začátku tohoto týdne, kdy Spojené státy povolily vplutí ruského ropného tankeru do kubánských vod. Tento krok dočasně zmírnil palivovou krizi. Prezident Trump k tomu uvedl, že „Kuba musí přežít“, přičemž Bílý dům zdůraznil, že nejde o změnu dlouhodobé politiky.
Kuba je pod americkým embargem už od roku 1959, kdy revoluce vedená Fidelem Castrem svrhla režim Fulgencia Batisty. Sankce dlouhodobě omezují obchod i zahraniční investice a výrazně ovlivňují ekonomickou situaci země.
