Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.
Republikánský prezident trval na tom, že válka s Íránem je v národním zájmu a je nutná ke zničení režimu bezprostředně ohrožujícího Spojené státy. Ekonomické následky podle něj Američané pocítí jen krátce. „V celé historii válčení ještě žádný nepřítel neutrpěl tak zřejmé a zničující ztráty v takovém rozsahu,“ prohlásil Trump s tím, že válečné cíle Washingtonu budou velmi brzy splněny.
President Trump on Wednesday made the case for going to war with Iran that he should have made at the outset, but it was still essential for Americans to hear it. The most important message we heard is that he’s not ending the war until the job is done.https://t.co/UrUtwPUMz2
— Wall Street Journal Opinion (@WSJopinion) April 2, 2026
Jednalo se o Trumpův doposud nejpřímější pokus válku americkému národu prodat, míní list The Wall Street Journal (WSJ). Podle NYT však Trump, stejně jako po celou dobu války, neposkytl jasnou strategii pro ukončení konfliktu a v jeho nejednoznačných a protichůdných prohlášeních se střídaly náznaky vůle k diplomacii s hrozbami eskalace útoků. V téměř 20minutové řeči Trump podle BBC opakoval to, co už o konfliktu uvádí řadu dní. Obsah se podle stanice příliš nelišil od jeho příspěvků na sociální síti Truth Social za poslední týden.
Podle časopisu The Atlantic by Trump udělal lépe, kdyby k národu nepromluvil, jelikož se mu americkou misi na Blízkém východě nepodařilo dostatečně vysvětlit. „Jeho projev nepůsobil jako válečná řeč, ale spíše jako nesourodá směsice stížností, vychloubání a přehánění (spolu s několika naprostými lžemi) přednesená mužem, který vypadal a zněl unaveně“, píše The Atlantic.
Stanice CNN naopak projev označila za doposud nejsouvislejší vysvětlení toho, proč USA do války šly. Jeho argumenty by však podle ní měly větší efekt na začátku amerických útoků. Prezidentovy protichůdné výroky o měnících se válečných cílech mohly v následujících týdnech oslabit jeho nyní jasněji formulované odůvodnění války, míní CNN.
Některá Trumpova tvrzení jsou však podle CNN i NYT v rozporu s hodnocením amerických a dalších západních zpravodajských služeb, včetně toho, že Írán byl před válkou „na prahu“ získání jaderné zbraně a že brzy mohl disponovat raketou schopnou zasáhnout Spojené státy.
Podle WSJ se prezident snažil uchlácholit obavy, že z konfliktu se stane jedna z takzvaných nekonečných válek, proti kterým Trump dříve vystupoval. V projevu zmínil délku konfliktů, kterých se USA účastnily v minulosti, od první světové války po válku ve Vietnamu, a stavěl je do kontrastu s válkou v Íránu. „Je velmi důležité, abychom tento konflikt vnímali v širších souvislostech,“ řekl.
Válka by mohla skončit během dvou až tří týdnů, řekl Trump. USA podle něj v té době plánují na Írán podnikat velmi tvrdé údery.
