Praha 20. března 2026 (PROTEXT) – Blíží se termín pro podání daňového přiznání za rok 2025 a řada lidí v Česku zjišťuje, že se jich tato povinnost týká, i když jsou zaměstnanci. Většině zaměstnanců sice vyřizuje daně jejich zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování, existuje ale velká skupina lidí, kteří si musí daňové přiznání podat sami. Nejčastěji jde o zaměstnance, kteří měli během roku více zaměstnání současně nebo měli další příjmy například z pronájmu, podnikání nebo jiných aktivit. Pro papírové podání daňového přiznání letos platí termín 1. dubna 2026.
V Česku pracují přes čtyři miliony zaměstnanců a většina z nich řeší daně prostřednictvím zaměstnavatele. Roční zúčtování ale není možné například tehdy, pokud měl zaměstnanec souběh zaměstnání nebo měl vedle mzdy další zdanitelné příjmy nad 20.000 korun ročně, které nejsou od daně osvobozené ani zdaněné srážkovou daní.
„Typickým příkladem je zaměstnanec, který vedle práce pronajímá byt, podniká na vedlejší činnost nebo má jiné zdanitelné příjmy. Zaměstnavatel totiž může provést roční zúčtování pouze v případě, že zaměstnanec neměl jiné zdanitelné příjmy přesahující 20.000 korun ročně. Pokud je tento limit překročen, musí si zaměstnanec podat daňové přiznání sám,“ uvádí Ivo Brabec, CEO společnosti NeoTax provozující aplikaci OnlinePřiznání.cz.
Do kdy se přiznání podává
| Forma podání | Termín za rok 2025 |
| Listinné | 1. dubna 2026 |
| Elektronicky | 4. května 2026 |
| Přes daňového poradce nebo advokáta | 1. července 2026 |
Limit 20.000 Kč ročně
Zákon přitom stanovuje jasnou hranici. Zaměstnavatel může provést roční zúčtování pouze v případě, že zaměstnanec neměl jiné zdanitelné příjmy přesahující 20.000 korun ročně, s výjimkou příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaněných srážkovou daní. Pokud je tento limit překročen, musí si zaměstnanec podat daňové přiznání sám.
Samotná změna zaměstnavatele během roku ještě automaticky neznamená, že zaměstnanec musí podávat přiznání. „Pokud zaměstnání probíhala postupně za sebou a zaměstnanec doloží potvrzení o příjmech od předchozích zaměstnavatelů, může roční zúčtování provést poslední zaměstnavatel. Povinnost podat přiznání tak nejčastěji vzniká při souběhu zaměstnání nebo při dalších příjmech vedle zaměstnání. Daňové přiznání si ale podává také zaměstnanec, který měl jen jednoho zaměstnavatele, ale nepožádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. I to je v praxi častý případ, na který lidé zapomínají,“ uvádí Brabec.
Pro řadu lidí je proto důležité mít přehled o tom, jak vysokou daň budou platit ještě před samotným podáním přiznání. „Moderní online služby dnes umožňují vyplnit srozumitelný dotazník místo souboje s políčky daňového formuláře a rychle zjistit orientační výši daně nebo nechat přiznání zkontrolovat daňovým poradcem. Ve většině případů včetně OSVČ s hlavní nebo vedlejší činností lze přiznání vyřídit kompletně a hlavně rychle online včetně samotného podání na finanční úřad. Takové řešení tedy efektivně funguje pro jednodušší případy, jako jsou zaměstnanci, kteří si musí podat daňové přiznání sami, zejména pokud chtějí mít vše vyřízené s předstihem před dubnovým termínem listinného podání,“ zakončuje Brabec.
Kdo musí podat daňové přiznání
| Situace poplatníka | Musí podat přiznání | Poznámka |
| Zaměstnanec měl souběh zaměstnání a příjmy nebyly vypořádány jen srážkovou daní | ano | Typicky pokud měl v jednom období více pracovních vztahů současně. |
| Zaměstnanec měl vedle mzdy další zdanitelné příjmy nad 20.000 Kč ročně, například z pronájmu, podnikání nebo kapitálových příjmů (pokud nebyly zdaněné srážkou) | ano | Jde o jiné příjmy podle § 7 až 10. |
| Zaměstnanec podnikal na vedlejší živnost | ano | V praxi typicky podává přiznání. |
| Zaměstnanec měl postupně více zaměstnavatelů a u některého nepodepsal prohlášení k dani | ano | Častý přehlížený případ. |
| Zaměstnanec měl pouze jedno zaměstnání, nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech podepsal prohlášení k dani a jiné příjmy neměl nebo byly do 20.000 Kč ročně | ne | Může řešit roční zúčtování u zaměstnavatele. |
Zdroj: NeoTax
