Pro Kyjev je válka prokletím, noční můrou, která ne a ne skončit. Ukrajinská společnost se musela adaptovat, aby přežila a ochránila evropské hranice před nepřítelem. Spojence tím zbavila povinnosti podnikat další významnější kroky. Problém je, že nějaké kroky učinit musí. Čtyři roky války na Ukrajině totiž přinesly světu několik změn, které otřásly světovým řádem.
Válka na Ukrajině měla být budíčkem pro Evropu. Ta ale jako by se probudila jen napůl a stále se ospale rozhlížela po možnostech. Jsou to hlavně Ukrajinci, kdo chtějí, aby válka skončila už zítra. A tady přichází bolestivý paradox. Ukrajinci touží po konci destrukce a umírání, Evropané si přejí, aby válka skončila kvůli vysokým nákladům na obranné rozpočty a energie. Nedostatečná materiální pomoc ze strany evropských spojenců je přitom tím, co odsoudilo Ukrajinu k dalším bezesným nocím.
Evropské země chtějí na pomoci Ukrajině šetřit, ale riskují, že utratí mnohem více. Pokud Rusko zvítězí, současné náklady na zbrojení nebudou stačit. V případě napadení Severoatlantické aliance (NATO) budeme muset k nákladům na zbrojení připočítat válečné výdaje a náklady na poválečnou obnovu.
Válka nekončí a pravděpodobně nás čekají další výročí. Televize CNN v článku shrnula, jaké změny konflikt na Ukrajině za čtyři roky přinesl.
Diplomatický šok
Ten způsobily USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy během mírových rozhovorů s ruskými vyslanci. Výsledky rozhovorů jsou přinejmenším tragické. Trump neukončil válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin, jak sliboval. Neukončil ji vůbec a k jednáním ani nepřizval Evropu. Rusko není schopno zemi dobýt díky odhodlání obránců, na jejichž stranu se šéf Bílého domu nepostavil, a místo toho je obvinil z rozpoutání konfliktu.
Four years after Russia's invasion, Ukraine has become a proving ground for new technologies of death as relentless drone surveillance extends the battlefield ever further beyond the front. Read the full visual investigation, here: https://t.co/Zv4VxYQt8c pic.twitter.com/7T927QAVzp
— Financial Times (@FT) February 23, 2026
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem eskalovalo roztržkou mezi Trumpem, Volodymyrem Zelenským a J. D. Vancem. Trump se k válce vyjadřoval zmateně: chvíli kopal do Ukrajiny, pak zpochybňoval úmysly Moskvy. Několikrát vyjádřil pochyby o tom, že Vladimir Putin chce „speciální vojenskou operaci“ ukončit. Jak to ve skutečnosti je, věděli evropští lídři od února 2022. To Putin nařídil invazi do suverénního státu.
Jednání dosáhla jen dvou příměří definovaných jako zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, jejich dodržování však bylo ze strany Ruska sporné. Poslední jednání v Ženevě skončila v patové situaci kvůli neshodám ohledně územních ústupků.
Válečná automatizace
Válka v roce 2022 vypadala úplně jinak než od roku 2024 do letoška. Střety velkých vojsk podporovaných obrněnou technikou, včetně tanků, a s dělostřelectvem za zády nahradila zákopová válka po vzoru první světové, která však může částečně připomínat sci-fi. Prošla totiž rychlou automatizací.
Ukrajina koncem roku 2023 začala zaplňovat díry v pěchotních oddílech a dělostřeleckých jednotkách záplatou v podobě dronů. V zemi vznikla řada start-upů vyrábějících levné autonomní letouny schopné efektivně likvidovat pěchotu a vyřazovat z boje i drahou techniku, včetně obrněných vozidel a tanků.
Ukrajina je v tomto premiantem. Rusko se ale přizpůsobilo a používá drony jak na bojišti, tak k lovu civilistů a útokům na energetickou infrastrukturu.
Rusové v inovacích nezaostávají. Začátkem letošního roku se objevily zprávy o dronech s pohybovými senzory. Nepozorovaně vyčkávají ve vzduchu, než projde pěchota, a jakmile zaznamenají pohyb, samovolně zaútočí. Ukrajinské bojiště je obrázkem úplně jiné války, než je ta, na niž se NATO připravovalo.
Nově definovaná Evropa
Válka na Ukrajině i návrat Trumpa přiměly Evropu navyšovat obranné rozpočty a zahájit největší zbrojní renesanci od konce druhé světové války. Dalo by se říci, že Evropa se probudila a plně si uvědomila svou závislost na USA i důležitost Ukrajiny pro bezpečnost celého kontinentu. Ale ne dost.
Středopravicoví politici v Německu, ve Francii nebo ve Spojeném království lobbují za nezvyšování obranných rozpočtů kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Populisté věří, že z případné války se lze vymluvit hezkými slovy a poplácáním po zádech. Voliče získávají neustálým omíláním toho, jak si ekonomika nevede dobře a jak jsou veřejné finance napjaté. Něco takového nyní můžeme vidět i u nás v Česku.
Navýšení obranných rozpočtů je zásadní, NATO ale této hranice dosáhne (jak si stanovilo) až za devět let. Tou dobou už bude u moci jen málo současných vůdců a vojensky slabší Rusko zbrojí závratným tempem, aby srovnalo šance, když už ne kvalitou, tak alespoň kvantitou.
Evropa doufá, že Rusku dojdou lidské i ekonomické zdroje. Moskva se skutečně propadá stále hlouběji do problémů, nic ale nenasvědčuje tomu, že by neměla kapacity na pokračování ve válce ani na přípravy střetu s NATO.
USA se zřekly vůdcovství
Spojené státy se vzdaly vůdčí role ve světě. Americká politika do hry vrátila rozdělení světa na sféry vlivu. USA v Evropě zasely nejistotu, zda vůbec jsou spojenci, zatímco porušily mezinárodní řád napadením Venezuely a Íránu. Těmito kroky Trump povzbuzuje diktátorské režimy k tomu, proti čemu se zavázal bojovat: k nevyprovokovaným válkám.
Nakonec všechny mocnosti sledují na Ukrajině své vlastní cíle. Čína podporuje Rusko, protože nechce nechat svého spojence padnout. Eskalaci si ale nepřeje, protože by nebyla ve prospěch jejích zájmů. Vypouští tedy prázdné fráze o deeskalaci, zatímco odebírá levnou ruskou ropu (financující válku) a prodává drony dvojího užití.
Indie, po desetiletí spojenec USA, nakupuje levnou ruskou ropu ve velkém, čímž přispívá k válce na Ukrajině. Od ruského černého zlata se odvrací jen díky americkému tlaku.
Jsou to ale Ukrajinci, kdo trpí. Civilisté umírají v sutinách vlastních domů, mrznou ve tmě a čekají na spásu, která nepřichází.
Facka ruským oligarchům
Užívali si luxusních jachet a soukromých tryskáčů. Politika nepolitika, jejich životní styl vyžadoval přepych. Oligarchové vydělávali peníze v Rusku, svůj majetek ale ukládali v zahraničí, aby se vyhnuli své vlastenecké povinnosti smířit se s jeho znárodněním.
Rána pro oligarchy a zkorumpované západní úředníky nepřišla z Kremlu, ale ze Západu. Jejich majetek byl zmrazen. Kreml svůj přístup nezměnil a skutečně začal znárodňovat majetek movitých v Rusku. Ekonomice se nedaří a někdo válku platit musí.
