Svět se na summitu COP29 zavázal ztrojnásobit klimatické finance pro rozvojové země až na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Velká Británie byla u toho. Teď ale čelí podezření, že místo posílení podpory plánuje škrty. Vláda mluví o modernizaci přístupu, konkrétní odpovědi však nedává.
Podle informací britského tisku chtějí ministři snížit objem mezinárodní klimatické pomoci z 11,6 miliardy liber za období 2021 až 2026 na 9 miliard liber v následujících pěti letech. Po započtení inflace by to znamenalo propad kupní síly zhruba o 40 procent oproti roku 2021. Vláda to přímo nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.
Mluvčí kabinetu uvedl, že Británie modernizuje mezinárodní klimatické financování tak, aby mělo větší dopad a aby každá libra přinesla užitek britským daňovým poplatníkům i těm, kterým pomáhá. Zároveň zdůraznil, že země zůstává odhodlána poskytovat mezinárodní klimatické finance a že je na cestě splnit závazek 11,6 miliardy liber do konce aktuálního fiskálního roku.
UK slashes climate aid programmes for developing countries
— ECIU (@ECIU_UK) March 3, 2026
UK programmes to protect nature and climate in developing countries are suffering swingeing cuts despite ministers’ promises, as 85 UK NGOs write to the PM urging him to increase climate funding, raising the money by… pic.twitter.com/QtUCejoSB9
Skryté škrty a nejisté programy
Zjištění ukazují, že některé konkrétní programy už dopady škrtů pociťují. Biodiverse Landscapes Fund za 100 milionů liber měl chránit klíčové ekosystémy v šesti regionech Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Nově se má soustředit jen na dva. Projekty Coast a Pact čelí výraznému omezení.
Nejasná je i budoucnost Blue Planet Fund za 500 milionů liber, který vznikl po úspěchu dokumentární série Davida Attenborougha a měl chránit oceány a pobřežní komunity. Podle lidí obeznámených s fungováním fondů se peníze uvolňují po částech a bez dlouhodobých garancí. To komplikuje plánování i zaměstnávání místních pracovníků.
Oficiálně má Británie do března 2026 utratit 11,6 miliardy liber na pomoc rozvojovým zemím při snižování emisí a adaptaci na dopady změny klimatu. Tři miliardy z toho měly směřovat na ochranu přírody. Část závazku však může vláda naplnit účetní změnou, která umožňuje započítat 30 procent běžné pomoci nejméně rozvinutým zemím jako klimatické finance, i když projekty nemají přímou klimatickou složku.
Varování před dopady na bezpečnost
Kritici varují, že ústup od klimatických závazků by poškodil důvěru i postavení Británie ve světě. Gareth Redmond King z Energy and Climate Intelligence Unit označil možné škrty za akt sebepoškození. Připomněl, že Británie dováží dvě pětiny potravin a mnoho z nich pochází ze zemí, které zasahují extrémní vedra a povodně. „Britské klimatické finance pomáhají farmářům přizpůsobit se tak, aby si udrželi obživu i naši potravinovou bezpečnost,“ uvedl.
Téma má i bezpečnostní rozměr. Nedávná zpráva ministerstva životního prostředí varovala, že kolaps globálních ekosystémů představuje přímou hrozbu pro národní bezpečnost a prosperitu. Dokument zmiňuje úbytek biodiverzity, selhávání úrody, nárůst přírodních katastrof i infekčních nemocí. Bez zásadního zásahu se podle něj budou rizika zvyšovat.
Autoři upozorňují, že Británie je silně závislá na dovozu potravin a hnojiv. Přibližně 40 procent potravin, včetně zeleniny, cukru nebo sóji pro krmiva, přichází ze zahraničí. „Kolaps ekosystémů by vystavil britské zemědělství obrovskému tlaku,“ uvádí zpráva. Hrozí zdražování, nestabilita a větší migrace. Studie Council on Strategic Risks připomíná, že i jednoprocentní nárůst potravinové nejistoty vede k růstu migrace o 1,9 procenta.
Na summitu COP30 v brazilském Belému loni rozvojové země znovu žádaly silnější podporu adaptace. Výsledkem byla jen výzva ke snaze alespoň ztrojnásobit finance na adaptaci do roku 2035. Konkrétní posun nepřišel. Británie tak stojí před rozhodnutím, zda své mezinárodní sliby potvrdí činy, nebo je přepíše rozpočtová realita.
