Historie je plná válek, které pustošily celé kontinenty, stály miliony životů a upozornily na to, jak děsivé věci si lidé navzájem mohou páchat. Najdou se ale i takové, které působí, dalo by se říci, až komicky. K jedné takové válce došlo na africkém kontinentu roku 1896 a ke druhé v Keltském moři. Kam až může diplomacie vést, připomínají servery The Jerusalem Post a History Facts.
Pozadí války v Africe souvisí s evropským kolonialismem během 19. století. V roce 1896 patřily ostrovy Zanzibar k britské sféře vlivu. Impérium zde mělo obrovský vliv a sultán nesměl rozhodovat bez vědomí Londýna.
🇬🇧Britain's shortest war: 38 minutes.🇬🇧
— Proudofus.uk (@ProudofusUK) February 5, 2026
Zanzibar. 1896. New Sultan wanted slavery restored.
Britain said no. Ultimatum at 9 AM. He refused.
9:38 AM. Palace destroyed. Sultan fled. Slavery ended.
38 minutes to end an evil.
Be proud of us.🇬🇧 pic.twitter.com/ueb7Dj1WyC
Britská armáda zde měla tři křižníky, dva dělové čluny a celkem 1050 vojáků. Zanzibarská armáda byla mnohem větší, ale méně vybavená a profesionální. K dispozici měla celkem 2800 mužů. Šlo ale převážně o vyzbrojené civilisty, palácovou stráž a služebnictvo. Měli také královskou jachtu HHS Glasgow, dvě další malé lodě, pobřežní baterii, dělostřelectvo a kulomety.
Na ostrově panovalo značné napětí. Kdo by také dobrovolně snášel kolonizátory. Když sultán Hamid bin Thuwaini zemřel, nahradil ho jeho bratr Khalid bin Barghash. Moc nad ostrovem převzal bez svolení Londýna a ten z něj měl obavy. Nový sultán totiž nechtěl hájit zájmy impéria.
Nejkratší válka v historii
Britové dali novému sultánovi ultimátum. Buď do 9:00 odstoupí a opustí palác, nebo přijde vojenská akce.
Válka nakonec trvala pouhých 38 minut. Sultán utekl do německého konzulátu, zatímco jeho palác shořel v plamenech. Pět set jeho vojáků padlo nebo utrpělo zranění a Britové dosadili na ostrov poslušnějšího sultána. Válka se zapsala do historie jako nejkratší všech dob.
Nejdelší válka v historii
Na druhém konci dějin stojí naopak nejdelší válka v historii. V roce 1651 vypukla anglická občanská válka a královští loajalisté utekli před parlamentními vojsky na souostroví Scilly v Keltském moři u pobřeží Cornwallu.
Nizozemsko, spojenec parlamentních sil, od loajalistů požadovalo náhradu škod za zničené obchodní lodě, které měli přepadnout. Jelikož žádná náhrada nepřišla, vyhlásilo ostrovům válku.
Monarchie ale rychle padla a loajalisté byli poraženi. Na Scilly nedošlo k jedinému výstřelu. Válka tam ale trvala až do roku 1986. Nikdo totiž nepodepsal mír. Tak se stalo až o 355 let později.
