Umělá inteligence má podle technologických firem pomoci zachránit klima. Nová analýza ale tvrdí, že velká část těchto slibů stojí na velmi slabých základech.
Nezisková organizace Beyond Fossil Fuels zkoumala více než 150 výroků o tom, jak AI sníží emise. Výsledek? Jen čtvrtina tvrzení se opírala o vědecké studie, více než třetina neměla žádný doložený zdroj.
Debata přichází v době, kdy rychle roste spotřeba energie datových center. Studie zveřejněná v lednu v časopise Patterns odhaduje, že samotná datová centra mohla v roce 2025 vypustit 32,6 až 79,7 milionu tun oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím menší evropské země. Spotřeba elektřiny dál roste s tím, jak se rozšiřují generativní nástroje.
More AI hype, but the truth is it is gorging on precious energy and causing climate issues – Claims that AI can help fix climate dismissed as greenwashing https://t.co/XVfUb5apPX
— Greg Canty (@GregCantyFuzion) February 17, 2026
Slabé podklady a přehnané odhady
Analýza ukazuje, že jen 26 procent klimatických tvrzení o AI cituje publikovaný akademický výzkum. Dalších 36 procent neuvádí žádný důkaz. Zbytek se opírá o firemní zprávy, mediální články nebo nepublikované materiály. Autoři upozorňují, že firemní zdroje většinou nenabízejí recenzovaná data.
Zpráva to shrnuje jasně. Důkazy o masivních klimatických přínosech AI jsou slabé, zatímco důkazy o značných škodách jsou silné. Podle autorů firmy často směšují různé typy umělé inteligence a vytvářejí dojem, že každý nový model automaticky pomáhá klimatu.
Jedním z nejčastěji opakovaných čísel je tvrzení, že AI může do roku 2030 nebo 2035 snížit globální emise o 5 až 10 procent. Toto číslo opakoval i Google. Analýza ale dohledala jeho původ v blogovém příspěvku poradenské firmy BCG z roku 2021, který vycházel ze zkušeností s klienty. Autoři studie mluví o extrapolaci masivních globálních klimatických přínosů na zdánlivě anekdotických důkazech.
Generativní AI pod palbou
Mezinárodní agentura pro energii připouští, že AI může urychlit inovace v energetice. Podle ní by mohla do roku 2035 snížit globální emise až o pět procent díky rychlejšímu vývoji materiálů nebo baterií pro solární technologie. Zároveň ale sama předpovídá, že datová centra budou tvořit významnou část růstu poptávky po elektřině v bohatých zemích.
BloombergNEF odhaduje, že podíl datových center na spotřebě elektřiny v USA může do roku 2035 vzrůst na 8,6 procenta. Už dnes tvoří asi jedno procento světové spotřeby. Růst táhne hlavně generativní AI. Jednoduchý textový dotaz může spotřebovat energii jako žárovka za minutu, ale složité úlohy jako generování videa nebo hluboký výzkum jsou mnohem náročnější.
Analýza nenašla jediný příklad, kdy by generativní systémy jako ChatGPT, Gemini nebo Copilot vedly k materiálnímu, ověřitelnému a podstatnému snížení emisí. Podle autora zprávy Ketan Joshi používá průmysl odvádějící taktiky a postupy, které představují greenwashing. Přirovnává to k fosilním firmám, které zdůrazňují malé investice do solárů a přeceňují potenciál zachytávání uhlíku.
Odborníci zároveň upozorňují, že je potřeba rozlišovat mezi tradičním strojovým učením a generativní AI. Když mluvíme o AI, která je relativně špatná pro planetu, jde většinou o generativní AI a velké jazykové modely. Když mluvíme o AI, která je dobrá pro planetu, jde často o prediktivní nebo starší modely, říká Sasha Luccioni z platformy Hugging Face.
Autoři studie zdůrazňují, že netvrdí, že AI nemá žádné klimatické přínosy. Podle nich ale zatím chybí důkazy, že by tyto přínosy vyvážily energii potřebnou k provozu rychle rostoucí infrastruktury. Diskuse o přínosech by se podle Joshi měla vrátit zpět k realitě.
