Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.
Britská energetika prochází jednou z největších proměn za poslední dekády. Nejnovější aukce na podporu obnovitelných zdrojů přinesla historický výsledek. Stát přidělil kontrakty na výstavbu 8,4 gigawattu offshore větrných elektráren, což je nejvíce v historii země i celé Evropy.
Nové projekty se rozprostřou podél pobřeží Anglie, Skotska i Walesu. Patří mezi nimi i část plánovaného větrného parku Berwick Bank v Severním moři, který by se mohl stát největším svého druhu na světě. Vláda tím posiluje svou strategii, podle níž má do roku 2030 pocházet většina elektřiny z čistých zdrojů.
2025 saw us break records for running Britain’s electricity system more cleanly than ever before, bolstering energy security and affordability for all. 🔌 ⚡It included operating the grid at 97.7% zero carbon for the first time in history. Read more: https://t.co/yfsVVKCknM pic.twitter.com/7DabdcX9k1
— National Energy System Operator (@neso_energy) January 14, 2026
Offshore vítr jako páteř energetiky
Offshore větrná energie hraje v britských plánech klíčovou roli. Pobřeží země nabízí silné a stabilní větrné podmínky, které umožňují výrobu elektřiny ve velkém měřítku. Vláda počítá s tím, že právě tento zdroj se stane základem budoucího energetického systému.
Aktuálně má Velká Británie instalováno zhruba 16,6 gigawattu offshore větrné kapacity a další projekty jsou ve výstavbě. Nově schválených 8,4 gigawattu má pomoci přiblížit se cíli 43 gigawattů do konce dekády. Analytici ale upozorňují, že samotné schválení projektů nestačí. Klíčové bude jejich rychlé připojení k přenosové soustavě.
Podle vlády jsou nové větrné elektrárny levnější variantou než výstavba plynových elektráren. Průměrná vysoutěžená cena elektřiny z pevných offshore projektů se pohybuje kolem 90 liber za megawatthodinu. To je méně než odhadované náklady na výrobu elektřiny z plynu při započtení emisních poplatků.
Cena elektřiny a politické spory
Rekordní aukce vyvolala ostrou politickou debatu. Vláda tvrdí, že investice do obnovitelných zdrojů sníží účty za energie a omezí závislost na dovozu fosilních paliv. Zkušenosti z minulých let ukazují, že prudké výkyvy cen plynu dokážou výrazně zdražit elektřinu pro domácnosti.
Opozice ale varuje, že dlouhodobé kontrakty mohou spotřebitele zatížit. Kritici poukazují na růst nákladů v posledních letech, způsobený drahými surovinami, problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými úrokovými sazbami. Podle nich hrozí, že stát zafixuje ceny na vysoké úrovni na desítky let.
Energetický sektor nicméně výsledek aukce většinou vítá. Očekává se příliv desítek miliard liber soukromých investic a vznik tisíců pracovních míst v regionech. Některé ekologické organizace zároveň upozorňují na možné dopady velkých projektů na mořské ekosystémy, zejména na populace mořských ptáků.
Rekordní rozšíření offshore větrné energie potvrzuje, že Velká Británie sází na obnovitelné zdroje jako základ své budoucí energetiky. Aukce přináší významné investice i naději na stabilnější ceny elektřiny. Zároveň ale ukazuje, že cesta k čisté energii nebude bez rizik a sporů. Úspěch projektu nakonec prověří čas, schopnost výstavby a fungování celé energetické infrastruktury.
