Washington hlásí průlom v ženevském jednání o ukončení války na Ukrajině. Optimismus ale přehlušují tvrdé podmínky návrhu i ticho z Moskvy. Nadšení americké diplomacie tak působí křehce a nejistě.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil pozdě večer před novináři nečekaně sám. Tvrdil, že „se podařilo udělat obrovský pokrok“ a že se rýsuje dohoda. Zmínil i to, že Donald Trump, který ještě odpoledne kárála Ukrajinu za „nedostatek vděku“, je nyní „spokojený s průběhem dne“.
Rubio však odmítl sdělit jakékoli podrobnosti. Ujistil jen, že jednání pokračuje a že „zbývající body nejsou nepřekonatelné“. Přesto jeho sebevědomí kontrastuje s tím, jak těžké ústupky Kyjev podle veřejné části amerických návrhů musí přijmout.
Bitva o Donbas
Největší konflikt představuje požadavek, aby se Ukrajina vzdala klíčových částí Donbasu. Rusko je anektovalo, ale zcela neovládlo. Jde o oblast tvořenou pevnostním pásem měst a vesnic, který Kyjev považuje za zásadní pro svou bezpečnost. Návrh počítá s tím, že se území změní v ruské demilitarizované pásmo. Přesvědčit ukrajinské vojáky, aby se vzdali půdy, za kterou dva roky krvácí, však nebude jednoduché.
Omezení armády
Dalším sporným bodem je omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil na 600 000 vojáků. Některé evropské vlády varují, že to oslabí obranné schopnosti země. Washington však tlačí na rychlou dohodu a varuje, že v opačném případě část své podpory stáhne. Trump k tomu přidal prohlášení, že nechá prezidenta Zelenského „bojovat, co mu srdce dovolí“.
Bílý dům se mezitím snaží působit smířlivě. Tvrdí, že Ukrajina považuje nejnovější verzi amerického návrhu za návrh, který „odráží její bezpečnostní zájmy“. Delegace v Ženevě podle prohlášení prosadila své zásadní požadavky – bezpečnostní záruky, ekonomický rozvoj, ochranu infrastruktury, volnou plavbu i politickou suverenitu.
Chybějící odpověď z Moskvy
I kdyby Kyjev návrh přijal, není jisté, že by fungoval pro Rusko. Kreml zatím neustoupil ze svých maximalistických požadavků a netlačí na něj ani Washington. Rubio v Ženevě opakovaně odmítl říct, zda USA očekávají ústupky i od Moskvy.
Pokud chce Bílý dům dosáhnout „trvalého a komplexního míru“, bude muset přesvědčit i Kreml. A právě to se zatím zdá jako nejtěžší část ženevského vyjednávání.
