Chilané budou v neděli rozhodovat o svém prezidentovi na další čtyři roky. Favoritem je levicová exministryně sociálních věcí Jeannette Jara, která ale v prvním kole nejspíš nezíská přes 50 procent hlasů, a nový prezident tak vzejde až ze druhého kola 14. prosince. V něm se zřejmě Jara utká s některým z pravicových kandidátů, z nichž má největší šance právník José Antonio Kast, který se staví shovívavě k diktatuře Augusta Pinocheta (1973-1990).
Nyní jedenapadesátiletá Jara byla od roku 2022 do letošního dubna ministryní práce a sociálních věcí levicového prezidenta Gabriela Borice, který podruhé v řadě kandidovat nemůže. Jara kandiduje za středolevou koalici a je členkou Chilské komunistické strany (PCCh), v níž ale reprezentuje sociálnědemokratické křídlo. Už také slíbila, že bude-li zvolena prezidentkou, členství ve straně pozastaví, či z ní vystoupí. Jako ministryně Jara mimo jiné prosadila zkrácení pracovního týdne ze 45 na 40 hodin či zahájení reformy penzijního systému.
Crime, migration and the specter of Tren de Aragua steer Chile’s election https://t.co/9OTZ8u4meb
— The Straits Times (@straits_times) November 13, 2025
Jara asi první kolo vyhraje, ale ve druhém bude mít problém, jelikož na druhém, třetím i čtvrtém místě podle průzkumů skončí pravicoví kandidáti a jejich voliči se pak nejspíš spojí proti levicové kandidátce. Nedělní hlasování tak bude hlavně soubojem pravicových politiků o postup do druhého kola. Mezi nimi je jedinou zástupkyní tradiční pravice dvaasedmdesátiletá ekonomka Evelyn Matthei, která ale nemá velké šance postoupit. Favoritem je devětapadesátiletý Kast, který se o prezidentský úřad uchází už potřetí a býval označován za krajně pravicového. V poslední volební kampani ale rétoriku zmírnil.
Šanci postoupit má i devětačtyřicetiletý poslanec Johannes Kaiser, lídr Národní libertariánské strany (PNL), jež vznikla loni odtržením od Kastovy Chilské republikánské strany (PRCh). Kaiser, který je stejně jako Kast potomkem německých imigrantů, na sociálních sítích mimo jiné zpochybňoval volební právo žen a slíbil deportaci všech nelegálních migrantů, podobně jako Kast. Kaiser také prohlásil, že by odstoupil od pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, jako to udělal letos Trump.
Nelegální migrace byla spolu s nárůstem kriminality hlavním tématem volební kampaně. Chile sice patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky, ale v posledních letech tam kriminalita roste. Například počet vražd se za deset let zvýšil z 2,5 na 100.000 obyvatel na 6,7. Velká část Chilanů spojuje se zvýšenou kriminalitou nelegální migraci. V téměř dvacetimilionovém Chile žije na 1,9 milionu cizinců, z nichž zhruba každý pátý je podle odhadů v zemi nelegálně.
„Dnes se Chilané bojí. V budoucnu se ale budou bát obchodníci s drogami, členové gangů a teroristé,“ řekl v kampani Kast, který slibuje přísné imigrační kontroly a deportaci všech nelegálních migrantů. „Pokud neodejdou dobrovolně, půjdeme si pro ně,“ prohlásil Kast, který je obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po jeho vzoru také opět slibuje vykopat příkop na hranici s Peru a Bolívií, odkud přichází do země nejvíc nelegálních migrantů.
Kast, jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a jehož starší bratr působil několik let jako ministr Pinochetovy vlády, dříve proslul silně konzervativními názory i stran tradiční rodiny, vystupoval proti manželství osob téhož pohlaví či legálnosti potratů. Letos ale postoje zmírnil. V hospodářské politice slibuje Kast rozpočtové škrty a menší roli státu.
Chile je předním světovým producentem mědi a druhým největším producentem lithia. Zejména díky těžebnímu sektoru dosáhla země v roce 2024 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ekonomický růst 2,6 procenta, pro letošek MMF předpovídá 2,5 procenta a pro příští rok dvě procenta.
Pinochetova vláda, během níž bylo popraveno či zmizelo přes 3000 lidí a další tisíce jeho oponentů byly mučeny, dodnes Chilany rozděluje. Mnozí Pinocheta oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu země před komunismem. Podobně se vyjadřují i Kast či Kaiser. Pinochet skončil v úřadu prezidenta v roce 1990 poté, co Chilané v referendu v roce 1988 odmítli pokračování jeho vlády. Až do roku 1998 byl ale vrchním velitelem chilské armády. Zemřel v roce 2006 ve věku 91 let, aniž byl za své zločiny potrestán.
V Chile stále platí ústava z roku 1980, tedy z doby Pinochetovy vlády, ač od té doby doznala několik desítek úprav. Velké části Chilanů na ní vadí zejména to, že stát má sekundární roli ve zdravotnictví, školství či důchodovém systému. Za poslední vlády se konala dvě neúspěšná referenda o nové ústavě – v září 2022 hlasovala většina proti návrhu vypracovanému sněmem s převahou levice a v prosinci 2013 proti textu, který vytvořily především pravicové strany. Návrh nové ústavy si vynutili Chilané na masových demonstracích z přelomu let 2019 a 2020, které si vyžádaly tři desítky obětí a na nichž se protestovalo proti dlouhodobé sociální nerovnosti a za větší roli státu ve zdravotnictví a školství a za reformu penzijního systému.


